Zelený kruh marně apeloval na poslance a poslankyně, aby v rámci novely liniového zákona (sněmovní tisk 410) neschvalovali návrhy, které významně oslabí ochranu životního prostředí a s předloženým zákonem věcně nesouvisí. Nyní se se zákonem musí vyrovnat Senát.

Návrh hospodářského výboru zavádí privilegované právní režimy pro stanovení dobývacích prostorů, povolování těžby a vyvlastňování nemovitostí ve prospěch těžby. Účelem je zrychlení a usnadnění těchto správních řízení a významné omezení procesní ochrany práv vlastníků, obcí i dotčené veřejnosti na jedné straně a veřejných zájmů chráněných zvláštními zákony na druhé straně.

Celkem má dojít k novele nejméně devíti různých zákonů. K návrhům však nelze vést věcnou debatu, neboť některé z těch nejdůležitějších (např. dílčí rozvojový plán) byly zveřejněny až během druhého čtení a další byly zveřejněny formou usnesení Hospodářského výboru, který věcnou diskusi de facto neumožňuje, neboť usnesení HV nemá důvodovou zprávu. Návrhy doporučené Hospodářským výborem omezují práva vlastníků nemovitostí, omezují právo samospráv rozhodovat o svém rozvoji a vládě svěřují pravomoce, které jsou dost možná v rozporu s Ústavou. 

Součástí novely je významné omezení kompetencí České inspekce životního prostředí. ČIŽP má podle návrhu přestat patřit mezi dotčené orgány v případě procesu EIA. ČIŽP se ročně vyjádří cca k 700 případům posuzování vlivů na životní prostředí. Při zapojení využívá své specifické znalosti místa, kde má být záměr realizován, neboť vyjádření zajišťují oblastní inspektoráty. 

Další návrh ohledně ČIŽP předpokládá úpravu v zákoně o ochraně přírody a krajiny, a to odejmutím kompetence ke kontrole, vedení správních řízení a přestupkových řízení s fyzickými osobami nepodnikajícími.

Omezení práv vlastníků nemovitostí, dotčených orgánů, obcí a veřejnosti má přinést návrh na zásadní zjednodušení povolování staveb pro energetickou bezpečnost týkající se jaderných elektráren, přičemž jejich okruh je potenciálně velmi široký a v případě dopravních staveb, energetických sítí a dalších mohou být i stovky kilometrů vzdálené od reaktoru. Velmi problematické je zrušení možnosti odvolání. Odvolací orgán tak přijde o možnost opravit případné vady prvostupňového rozhodnutí. Přesun rozhodování, které přísluší správním orgánům, na soudy, zvyšuje pravděpodobnost zrušení přijatého správního rozhodnutí soudem, což v důsledku povolování neurychlí.

S liniovým zákonem vůbec nesouvisí řada přílepků v oblasti energetiky, které prosazuje Ivan Adamec z ODS. Jeho návrh na zavedení mechanismu rozdílové ceny (Contract for Difference) pro stavby jaderných reaktorů předložený bez dopadových ekonomických analýz se může výrazně promítnout do ceny elektřiny pro domácnosti a přinese závazky pro státní pokladnu. Spotřebitelé elektřiny i daňoví poplatníci budou totiž minimálně dalších 30 let platit ČEZu rozdíl mezi vysokou cenou z jaderné elektrárny a nižší cenou na trhu.

Návrh cestou rozsáhlé novely zákona č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice dává vládě možnost vedle stávající smlouvy o výkupu elektřiny z nového jaderného zdroje uzavřít s investorem nový způsob veřejné finanční podpory cestou smlouvy o vyrovnávacím režimu. Má být stanovena vyrovnávací cena, která investorovi zajistí pokrytí veškerých nákladů, včetně těch budoucích na likvidaci, všech rizik a přinese přiměřený zisk. Rozdíl mezi cenou, za kterou prodá investor elektřinu na trhu, bude-li nižší, a stanovenou vyrovnávací cenou má doplatit výrobci Operátor trhu s elektřinou a tyto poplatky promítne do regulované ceny elektřiny spotřebitelům. V opačném případě, který se spíše nedá předpokládat, zaplatí rozdíl výrobce na zvláštní účet a o tuto částku by se měly snížit platby spotřebitelů.  Smlouva má být uzavřena nejméně na dobu 30 let s možností jejího prodloužení o 10 let, a to i opakovaně.

Se stejnou podporou rozdílové ceny staví nyní společnost EDF jadernou elektrárnu Hinkley Point C se dvěma reaktory EPR. Podle smlouvy mezi EDF a britskou vládou má produkce elektrárny garantovanou cenu elektřiny na úrovni 106 eur/MWh po dobu 35 let. Částka je uvedena v cenách roku 2012, reálná cena závisí na vývoji inflace. Kdyby nové reaktory začaly dodávat elektřinu již letos, byla by ve výši 144 eur/MWh.

Celý návrh na rozšíření možnosti finanční podpory investorů nových reaktorů na úkor spotřebitelů elektřiny měl projít standardním projednáním ve vládě, měl mít předloženy dopadové analýzy a měl rovněž projít kontrolou ze strany Legislativní rady vlády. Nic takového se v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny i s programovým prohlášením vlády nestalo. Způsob přípravy a projednání pozměňovacích návrhů k novele liniového zákona kritizují i experti Sítě k ochraně demokracie, kteří jej považují jednoznačně za netransparentní a nedemokratický.

Zdroje:

TZ Zelený kruh

TZ CALLA