Na celostátní úrovni neexistuje souhrnný přehled o kácení stromů v alejích podél silnic. Data proto Arnika získává od jednotlivých krajských správ silnic. Některé z nich však neposkytují kompletní údaje, a tak přesné statistiky chybí. Do statistiky navíc nejsou zahrnuty všechny silnice. Jejich správa je roztříštěná, a tak silnice I. třídy, rychlostní silnice a dálnice jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, místní a účelové komunikace spravují obce, a hlavní město Praha spravuje kromě dálničních komunikací všechny typy komunikací vedoucí městem. Navíc například kácení po živelních událostech, mohou provádět jednotky integrovaného záchranného systému bez vědomí správců silnic. Celkové počty stromořadí, která zmizela od našich silnic, tak mohou být výrazně vyšší.

I ze zpracovaných dat od krajských správ silnic však vyplývá, že stromů u silnic výrazně ubývá. Od roku 2003 do konce roku 2022 bylo u krajských silnic vykáceno celkem 326 497 stromů, zatímco jich bylo vysazeno pouze 202 394. Tento nevyrovnaný poměr ukazuje, že stromy podél silnic v naší krajině postupně mizí. Ačkoli výskyt pokácených stromů v roce 2022 klesl ve srovnání s předchozím rokem, poměr vykácených stromů k novým výsadbám byl horší než v letech 2020 a 2019.

Situace se zhoršuje, stromů ubývá 

Ze statistiky lze vyčíst dlouhodobé, znepokojující trendy. Poměr vykácených a vysázených stromů ukazuje, že za každé tři vykácené stromy nebyly vysazeny ani dva nové. Dlouhodobě jsou na tom nejhůře kraje Královéhradecký, Karlovarský a Plzeňský. Kraje, ve kterých je situace příznivější a dlouhodobě se daří nahrazovat pokácené stromy novou výsadbou v poměru přibližně 1: 1 jsou: Středočeský, Moravskoslezský, Jihomoravský, Vysočina. Nejlépe si vede kraj Liberecký.

Někdy jsou nové stromy vysazeny na jiných místech, než byly pokáceny, což může ovlivnit kvalitu obnovy alejí podél silnic. Přesnější údaje máme za období 2014–2022, kdy bylo 24,79 % stromů vysázeno jinde než u silnic, kde se kácelo. V roce 2022 bylo vysazeno mimo místo kácení (jinde než u silnic) 12,86 % nových stromů, což ukazuje že problém s obnovou alejí přetrvává.

Podívejte se na podrobnější statistiky kácení za rok 2022.   

Ministerstvo životního prostředí v rámci připravované novely zákona o ochraně přírody a krajiny chystá zrovnoprávnění postavení stromořadí a technických sítí v ulicích českých měst. I pro vyšší bezpečnost by měly stromy stejně jako vodovody, kanalizace či elektrické a optické kabely mít své ochranné pásmo. Záměr novely nyní ministerstvo postupně projednává se všemi zainteresovanými partnery. Cílem je, aby novela mohla nabýt účinnosti začátkem roku 2025.

Ochrana městských stromořadí

Městská zeleň, zvláště velké vzrostlé stromy, jsou zásadní pro zajištění stínu a chlazení v horkých dnech, protože zachytávají prach a tlumí hluk. Ministerstvo chce skrz připravovanou novelu posílit kompetence obcí jako správců zeleně, aby měly možnost pečovat o stromy především tam, kde přinášejí jejich občanům největší užitek.

Stává se poměrně často, že bez vědomí obcí jako správců veřejných stromořadí probíhají kolem stromů neodborně prováděné výkopy, které naruší kořenový systém. Strom pak začne postupně odumírat zevnitř a stane se pro své okolí nebezpečným, aniž by si toho někdo mohl všimnout. Zásahy do ochranného pásma stromořadí na veřejných prostranstvích by tedy do budoucna byly možné pouze se souhlasem a za podmínek stanovených obcí.

Nová pravidla pro kompenzace za kácení

Společně s vyšší ochranou uličních stromořadí hodlá ministerstvo zavést také transparentní pravidla kompenzací za kácení stromů pro stavebníky, aby je motivovalo k důkladnému zvážení rozsahu kácení, případně k provedení náhradní výsadby v blízkém okolí stavby.

Zdroje:

TZ ARNIKA

TZ MŽP