Nové legislativní povinnosti při nakládání s odpady od 1. ledna 2022

Nový odpadový zákon č. 541/2020 Sb. (NOZ) a jeho hlavní prováděcí vyhláška č. 273/2021 Sb. stanovují původcům i oprávněným osobám spoustu nových povinností, některé s různým přechodným obdobím, nicméně ty nejdůležitější mají nastavenou účinnost od 1. ledna 2022. V souhrnu se jedná o tyto povinnosti:

1.       Každý občan má povinnost v případě vzniku stavebního a demoličního odpadu prokázat orgánům provádějícím kontrolu, že předal tento odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství příslušným oprávněným osobám, což musí mít zajištěno písemnou smlouvou před jeho vznikem, v souladu s § 13 odst. 1 písm. e) a § 15 odst. 2 písm. b) a c) NOZ; s výjimkou případu, kdy toto množství produkovaného stavebního a demoličního odpadu může předat obci podle § 59 NOZ

2.       Původce odpadu má povinnost při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby dodržet postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití a recyklace v souladu s § 15 odst. 2 písm. f) NOZ a § 42 a § 82 odst. 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

3.       Původce odpadu má povinnost:

s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady spolu s odpadem předat provozovateli zařízení nebo obchodníkovi s odpady údaje o své osobě a údaje o odpadu (v rozsahu bodu 1 přílohy č. 12 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.) nezbytné pro zjištění, zda smí být s daným odpadem v zařízení nakládáno nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít; tyto údaje mohou být nahrazeny základním popisem odpadu, v případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k zasypávání předat údaje formou základního popisu odpadu (v rozsahu bodu 2 přílohy č. 12 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.); v případě první z opakovaných dodávek odpadu je součástí základního popisu odpadu stanovení kritických ukazatelů, o nichž je původce odpadu povinen v případě opakovaných dodávek předávat informace; na základě dohody s původcem odpadu může zajistit zpracování základního popisu odpadu provozovatel zařízení, do kterého je odpad předáván, nebo zprostředkovatel, za zpracování základního popisu však odpovídá původce odpadu, v souladu s § 15 odst. 2 písm. d) a e) NOZ a § 24 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

4.       Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku (tj. do 28.2.2022) hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za rok 2021 (to platí i pro vlastní sklad odpadu podle přílohy č. 4 k NOZ bodu 12). Provozovatel zařízení, a obchodník s odpady je povinen zaslat do 28. února následujícího kalendářního roku (tj. do 28.2.2022) hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok, a to i v případě, že v zařízení nebylo po celý uplynulý kalendářní rok nakládáno s odpady, aniž by byl provoz zařízení celoročně přerušen. Hlášení nezasílá provozovatel zařízení a obchodník s odpady, jejichž provoz nebo činnost byly přerušeny po celý uplynulý kalendářní rok (POZOR: průběžná evidence odpadů včetně kódů nakládání se za roky 2021/2022 ještě může vést v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb. v původním znění).

5.       Provozovatel zařízení je povinen v případě, že přebírá komunální odpady (skupina 20 Katalogu odpadů) od fyzických osob, oznámit obci, na jejímž území odpad vznikl, do 15. ledna druh a množství převzatého odpadu za předchozí kalendářní rok (tj. do 15. 1. 2022 za rok 2021), na formuláři podle přílohy č. 19 k vyhlášce č. 273/2021 Sb. v souladu s § 17 odst. 1 písm. h) NOZ a § 38 této vyhlášky

6.       Mobilní zařízení ke sběru odpadu musí být označeno jedním bílým štítkem nebo samolepkou o šířce 50 cm a výšce minimálně 20 cm s černým nápisem „Mobilní sběr odpadu“; označení může být umístěno na boční straně vozidla (§ 3 odst. 5 vyhlášky č. 273/2021 Sb.).

7.       Požadavky na parametry kamerového systému podle § 41 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 273/2021 Sb. musí být splněny u provozovatele zařízení, do nějž jsou přebírány kovové odpady podle přílohy č. 23 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

 


Evropská Komise navrhla přísné limity pro nebezpečné látky v odpadech

Evropská komise zveřejnila návrh nařízení, které se zaměřuje na omezení škodlivých chemických látek v odpadech, konkrétně perzistentních organických znečišťujících látek (POP). Cílem návrhu je snížit množství těchto látek v odpadech a zabránit tak jejich opětovnému vstupu do ekonomiky prostřednictvím druhotných surovin. POP jsou látky, které mají toxické vlastnosti a zůstávají v životním prostředí velmi dlouho. Existuje u nich proto vysoké riziko, že se stanou součástí potravinového řetězce. Přestože se tyto látky již běžně nevyužívají, jsou součástí odpadu např. z vodotěsných textilií, nábytku, plastů nebo elektronických zařízení. Konkrétně se jedná o perfluoroktanovou kyselinu (PFOA) a její soli a příbuzné sloučeniny, dikofol a pentachlorfenol, jeho soli a estery. Návrh je součástí Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro oběhové hospodářství.


Informace pro uživatele ISPOP – přechod na ISPOP2

Od 1. ledna 2022 bude fungovat nový ISPOP2 a k němu nové systémy CRŽP (Centrální registr životního prostředí) a EnviIAM (Autentizační systém pro ověřování uživatelů). Domníváme se, že z původního ISPOP do EnviIAM budou přeneseny pouze přihlašovací údaje těch uživatelů, jejichž hesla budou splňovat podmínku termínu změny a bezpečnosti. Pokud tedy Vaše heslo do ISPOP nesplňuje všechny aktuální bezpečnostní požadavky a neprovedete jeho změnu do konce roku 2021, pravděpodobně se již do nového ISPOP2 v roce 2022 nepřihlásíte. Pokud si heslo do konce roku 2021 nezměníte, nebudete mít možnost se od roku 2022 do účtu v systémech ISPOP, SEPNO, HNVO, ISOH a některých softwarů 3. stran úspěšně přihlásit.

Kompletní informace zasílané emailem jsou dostupné také ZDE.


EVI 8 odchází a přichází ENVITA

INISOFT dospěl po dvaceti letech tvorby software pro odpady k zásadnímu milníku. Jedná se o generační výměnu software pro firemní sféru vzhledem k technologickým a legislativním změnám. Software EVI 8 je po dvaceti úspěšných letech blízko konce svého životního cyklu. Tento konec byl uspíšen novou legislativou v oblasti odpadů, která přináší velkou řadu změn. Všichni kolem sebe pozorujeme rychlý vývoj informačních technologií a známe výhody, které nám poskytuje, a proto již více než před pěti lety začal INISOFT budovat nástupce svých současných programů, který se jmenuje ENVITA a už dva roky jej úspěšně provozuje a rozvíjí ve firmách.


Metodické sdělení k nastavení poplatků za komunální odpad

Odbor odpadů MŽP vydává Metodické sdělení k informování obcí o možnostech nastavení poplatků za komunální odpad v souvislosti s novelizací zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, který s účinností od 1. ledna 2021 zavádí nové poplatky za komunální odpad. Stáhněte si: Metodické sdělení 


Vyhláška o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností

Ve Sbírce zákonů v částce č. 152 vychází další očekávaná prováděcí Vyhláška pod číslem 345/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s autovraky s účinností od 1. října 2021Tato vyhláška nahrazuje stávající vyhlášku č. 352/2008 Sb.


Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

Ve Sbírce zákonů v částce č. 119 vyšla dlouho očekávaná důležitá prováděcí Vyhláška pod číslem 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady s účinností od 7. srpna 2021, ale s mnoha přechodnými ustanovenímiVyhláška obsahuje 84 § a 52 příloh.


Příručka pro obce a města k novému zákonu o odpadech - ČAOH

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) připravila další přehlednou příručku, tentokrát pro obce a města.

Obce a města jsou velmi důležitými původci odpadů. V novém zákoně jim byla navíc historicky poprvé stanovena zásadní a ne zrovna jednoduchá povinnost, a to dosáhnout vytyčených úrovní třídění komunálních odpadů v zákonem stanovených letech. Obce a města mohou v tomto směru využít řady svých zákonných kompetencí a možností, jak přimět své občany dostatečně třídit. Jednotlivé obce a města musí  ve spolupráci s vybranou svozovou společností co nejdříve nastavit systém tak, aby zákonem stanovené povinnosti ve vztahu k třídění, mohla obec odpovídajícím způsobem postupně naplnit. Třídící cíle jsou pro obce závazné.

Stáhněte si: Příručka pro obce


Příručka pro živnostníky k základním povinnostem při nakládání s odpady - ČAOH

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) na základě dlouhodobé spolupráce s obecními svazy a s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR připravila tuto přehlednou příručku, jako materiál rozšiřující povědomí o povinnostech drobných původců odpadů. Stáhněte si: Příručka pro živnostníky


Metodický pokyn MŽP k nakládání s odpady vzniklými v důsledku živelné pohromy - tornáda

Odbor odpadů MŽP vydává tento Metodický pokyn k zajištění plnění povinnosti správného nakládání s odpady vzniklými v důsledku mimořádné události - živelné pohromy (tornáda). Stáhněte si: Metodický pokyn


Metodické sdělení k zajištění bezpečného uskladnění odpadu z nedovolené nebo nedokončené přepravy odpadů

Odbor odpadů MŽP vydává metodické sdělení k zajištění bezpečného uskladnění odpadu z nedovolené nebo nedokončené přepravy odpadů podle zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech a nařízení 1013/2006. Stáhněte si: Metodické sdělení  


Metodický pokyn k zařazování odpadů a k plnění evidenčních a ohlašovacích povinností

Ministerstvo životního prostředí vydalo Metodický pokyn k zajištění jednotného zařazování odpadů a plnění evidenčních a ohlašovacích povinností podle zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech a vyhlášky č. 8/2021 Sb. o Katalogu odpadů. Stáhněte si: Metodický pokyn 


Metodický pokyn k zajištění plnění povinnosti odděleného soustřeďování komunálního odpadu u podnikatelů

Ministerstvo životního prostředí vydalo Metodický pokyn k zajištění plnění povinnosti odděleného soustřeďování komunálního odpadu u právnických a podnikajících fyzických osob.

Metodika ke stažení: OODP-Metodický pokyn_třídění.pdf


Metodický pokyn k možné době provozu zařízení ke sběru a zpracování vozidel s ukončenou životností

Metodický pokyn k možné době provozu zařízení ke sběru a zpracování vozidel s ukončenou životností. Stáhněte si: Metodický pokyn 


MOBILNÍ SBĚR A VÝKUP ODPADŮ – POZOR NA PLATNOST POVOLENÍ!

Dle přechodného ustanovení zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech platí jen do konce roku 2021!

Nový zákon o odpadech již není úplnou novinkou, protože je účinný od 1. ledna 2021, přesto si na něj v praxi stále teprve zvykáme. Ponechme teď stranou nejasné výklady a chybějící prováděcí předpisy, protože některé povinnosti vyplývající ze zákona jsou jednoznačné. Sem patří i postupný konec platnosti souhlasů a dalších povolení vydaných podle předchozího zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Přechodná ustanovení nového zákona nastavila různě dlouhá období u různých typů zařízení, kdy je bude ještě možné provozovat na základě souhlasů vydaných v minulých letech. Provozovatelé zařízení k mobilnímu sběru odpadů mohou podle § 14 odst. 1 starého zákona provozovat svou činnost do konce letošního roku. Od 1. ledna 2022 budou muset mít nové povolení k mobilnímu sběru odpadů podle § 21 odst. 2 nového zákona, které vydává krajský úřad příslušný podle sídla společnosti. Dobrou zprávou je, že takové povolení bude mít územní platnost pro celou Českou republiku.

Lze předpokládat, že se úřadům nashromáždí mnoho žádostí, které by nemusely do konce roku stihnout vyřídit. Proto zákon umožňuje, aby v takovém případě šlo provozovat zařízení pro mobilní sběr a výkup odpadů i po 1. lednu 2022 dle původního souhlasu. Podmínkou však je, že se žádost o nové povolení podá nejpozději do 30. června 2021. Pak bude souhlas podle starého zákona platit až do nabytí právní moci nově vydaného povolení. Je tedy nejvyšší čas požádat příslušný krajský úřad o nové povolení. Nabízím odbornou pomoc se zpracováním žádosti a nového provozního řádu a s provedením celým procesem schvalovacího řízení.


Aktualizované otázky a odpovědi k jednorázovým plastům

Ministerstvo životního prostředí připravilo odpovědi na nejčastější dotazy k povinnostem vyplývajícím ze směrnice EU 2019/904 (SUP) a návrhu zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. V příloze naleznete přehledný dokument: OODP-otazky_odpovedi_SUP-20210419.pdf


MŽP vydává osvětlovací příručku pro obce, projektanty i občany

Ministerstvo životního prostředí vydává novou pomůcku pro obce, ale i další zájemce, kteří chtějí omezit světelné znečištění ve městech a jejich okolí. Jednoduchá osvětlovací příručka – Doporučení pro moderní osvětlování je aktualizací příručky pro obce z podzimu 2017. Nově se vedle veřejného osvětlení zabývá i možnostmi šetrného svícení ve venkovním prostoru obecně. 


MŽP vydalo dvě nové metodiky pro nakládání s pneumatikami 

Ministerstvo životního prostředí vydalo dvě nové metodiky, které se týkají problematiky nakládání s pneumatikami jako odpadem. Zákon o výrobcích s ukončenou životností („ZVUŽ“) upravuje podmínky zpětného odběru odpadních pneumatik. Toto ustanovení nicméně vzbuzuje ze strany (nejen) obecních úřadů řadu otázek, jak má být správně vykládáno, a proto odbor odpadů MŽP vydal stanovisko, které objasňuje možnosti obcí, resp. obecních sběrných dvorů při sběru odpadních pneumatik. S ohledem na rozmanitost pneumatik uváděných v České republice na trh vydal dále odbor odpadů MŽP metodické sdělení, které slouží k určení, na které pneumatiky se ZVUŽ vztahuje a na které nikoliv. Metodiky jsou ke stažení níže.

  OODP-Stanovisko_pneumatiky_sberne_dvory-20210414.pdf

  OODP-Stanovisko-pneumatiky-20210406.pdf


Pokyny pro sestavení bezpečnostních listů jsou nyní přeloženy do jazyků EU

V souladu s aktuální podobou přílohy II nařízení REACH byly upraveny pokyny pro sestavení bezpečnostních listů a překlady jsou nyní k dispozici. Jejich obsah byl aktualizován, aby zohledňoval změny zavedené novým zněním nařízení REACH, včetně nanoforem, jednoznačného identifikátoru složení (UFI), vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému nebo rozšíření oddílu 9 týkajícího se fyzikálních a chemických vlastností. Aktualizace dále přináší vysvětlení k uplatňování dvouletého přechodného období (do konce roku 2022). Pokyny k nařízení REACH jsou dostupné zde.


Metodický návod pro nakládání s obsahy bezodtokých jímek odpadních vod (odpad 20 03 04 - Kal ze septiků a žump)

Odbor odpadů ve spolupráci s odborem ochrany vod MŽP vydává metodický návod k zajištění jednotného postupu při nakládání s obsahy bezodtokých jímek odpadních vod.

Stáhněte si: Metodický návod.pdf


Metodický podklad pro třídící linky - Příprava výstupů z třídění plastových odpadů pro výrobu paliv z odpadů

Ministerstvo životního prostředí v rámci probíhající diskuse k využití části vytříděných plastových odpadů a v souladu se strategií Ministerstva životního prostředí omezovat skládkování odpadů, připravilo podklad pro třídící linky ke zlepšení kvality výstupů využitelných při výrobě paliv z odpadů. Metodický podklad se věnuje možnostem přípravy kvalitních výstupů z třídění plastových odpadů na třídících linkách, tak aby byly výstupy použitelné pro výrobu paliv z odpadů. Pokud bude kvalitní výstup na třídících linkách připravován, pak se zlepší využitelnost vytříděných frakcí. Zároveň se bude naplňovat požadavek zákona na omezování skládkování výstupů z třídění.

Stáhněte si: Tridici_linky_vystupy_metodika_duben2021.pdf


Metodický návod MŽP k používání identifikačních čísel provozoven (IČP)

Odbor odpadů MŽP vydává metodický návod k zajištění jednotného používání identifikačních čísel provozoven (IČP). Stáhněte si: Metodický návod


Metodické sdělení MŽP k platbě poplatků za komunální odpad dle zákona o místních poplatcích

Odbor odpadů MŽP informuje prostřednictvím sdělení o možnostech placení poplatků za komunální odpad. Stáhněte si: Metodické sdělení 


Pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadů

Podrobnosti k části vydávání vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech - zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadů. Pro druhotné suroviny a recyklované materiály/ výrobky (dále jen recyklovaný výrobek) platí stejné postupy jako pro výrobky z primárních surovin. Před uvedením na trh musí výrobce určit jeho vhodné použití, neboť zná nejlépe jeho vlastnosti a má informace o původu stavebního a demoličního odpadu. Použití recyklovaných výrobků může mít případná omezení pro použití výrobku s ohledem na jeho vlastnosti. 

Pro více informací pro uvádění recyklovaných výrobků pocházejících ze stavebních a demoličních odpadů se doporučuje navštívit portál, Recyklujme stavby, na stránkách České agentury pro standardizaci, kde je zveřejněn katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin. Katalog je rozdělen do dvou sekcí: přehled druhotných surovin a recyklovaných výrobků. Jsou zde uvedeny legislativní požadavky a související předpisy, normy i zkušební postupy pro uvádění recyklovaných výrobků na trh. Ke stažení je i interaktivní offline verze katalogu.

Pro úplnost je třeba uvést, že v současné době se připravuje nová právní úprava pro stavební výrobky, kterou zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, a tím je samostatný zákon o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb a o změně některých zákonů. Zákon by měl komplexně řešit jak uvádění stavebních výrobků na trh, tak i pravidla pro jejich použití do staveb v České republice a upravuje oblast dozoru nad trhem pro stavební výrobky. Usnesením vlády č. 1343 ze dne 21. prosince 2020 vláda ČR schválila návrh zákona o stavebních výrobcích. Dne 15. 1. 2021 vláda předložila návrh Poslanecké sněmovně. Předpokládaná účinnost celého zákona by měla být od 1. ledna 2023, s výjimkou některých ustanovení, která by měla nabýt účinnost dnem 1. ledna 2022. V současné době probíhá také revize nařízení CPR včetně revize 7. základního požadavku na stavby „Udržitelné využívání přírodních zdrojů“.


Vyjádření MPO dle zákona o odpadech

Ministerstvo průmyslu a obchodu s účinností nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech v případě ukončení odpadového režimu vydává vyjádření, zda se výsledná věc běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti, zda pro ni existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh. V souvislosti s platností nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech vznikla Ministerstvu průmyslu a obchodu nová povinnost vydávání vyjádření v případě ukončení odpadového režimu dle § 9 odst. 2 zákona o odpadech, kdy odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem.

Podklady žádosti / Průvodní dokumentace


Metodické sdělení odboru odpadů MŽP k plnění některých povinností výrobců baterií a akumulátorů, elektrozařízení, pneumatik a vozidel

V návaznosti na nabytí účinnosti zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností dnem 1. ledna 2021 vydává odbor odpadů MŽP toto metodické sdělení, které má za cíl vyjasnit některé otázky týkající se plnění povinností výrobců baterií a akumulátorů, elektrozařízení, pneumatik a vozidel.

Stáhněte si: Metodický pokyn (PDF, 241 kB)


Metodický pokyn odboru odpadů MŽP k zajištění plnění povinností žadatelů (zařízení, obchodníci, zprostředkovatelé)

Odbor odpadů MŽP vydává metodický pokyn k vyjasnění postupu plnění povinností žadatelů o povolení nových zařízení pro nakládání s odpady, o souhlas s provozem malého zařízení, o povolení obchodování s odpady a ohlašovacích povinností povinných osob v oblasti ohlašování zařízení pro nakládání s odpady, obchodování s odpady a zprostředkování nakládání s odpady a přidělování identifikačních čísel, vzhledem k tomu, že v současné době jsou návrhy nových prováděcích předpisů k novým zákonům odpadového hospodářství stále ještě v legislativním procesu.

Stáhněte si: Metodický pokyn (PDF, 490 kB)


MŽP: Přehled prováděcích předpisů. Jak je to s termíny?

V souvislosti s novou legislativou pro odpady, výrobky s ukončenou životností a obaly připravuje Ministerstvo životního prostředí celkem šest vyhlášek.

K zákonu o odpadech budou tři prováděcí předpisy:

·         vyhláška o katalogu odpadů a hodnocení jejich nebezpečných vlastností - pod č. 8/2021 Sb. s přechodným ustanovením (odpady se do 31. prosince 2023 zařazují ke druhu odpadu podle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů, ve znění účinném přede dnem 1. 1.2021, nebezpečná vlastnost HP 14 Ekotoxický může být do 31. prosince 2023 posuzována podle tabulky č. 1.1 v příloze č. 1 k vyhlášce č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu).

·         vyhláška k asfaltovým směsím,

·         vyhláška k nakládání s odpady.

K zákonu o výrobcích s ukončenou životností budou dvě vyhlášky: vyhláška k autovrakům a k výrobkům s ukončenou životností (pneumatiky, baterie, elektro).

K novele zákona o obalech bude jedna prováděcí vyhláška.

Podrobně k jednotlivým vyhláškám:

Vyhláška k nakládání s odpady - meziresortní připomínkové řízení ukončeno. Probíhá vypořádání připomínek. Předpokládaný termín uveřejnění ve Sbírce zákonů: duben / květen.

Vyhláška k asfaltovým směsím - meziresortní připomínkové řízení ukončeno. Probíhá vypořádání připomínek.  

Vyhláška k autovrakům - meziresortní připomínkové řízení ukončeno. Probíhá vypořádání připomínek.  

Vyhláška k výrobkům s ukončenou životností - meziresortní připomínkové řízení bude probíhat v lednu 2021.

Vyhláška k obalům - meziresortní připomínkové řízení ukončeno, připomínky kompletně vypořádány a vyhláška odeslána na LRV.

Prioritou MŽP je projednat prováděcí předpisy co nejdříve, aby všechny subjekty znaly i veškeré podrobnosti související s novou legislativou. Zároveň do vyhlášek byla dána přechodná období, která umožní se v dostatečném čase požadavkům přizpůsobit. Dále je nutné vzít v potaz, že u některých vyhlášek probíhá (nebo bude probíhat) technická notifikace na úrovni EU.

Metodické podklady MŽP k nové legislativě jsou k dispozici na webu MŽP (nově schválené budou postupně doplňovány).


Návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí

Vláda posunula směrem do parlamentu návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků, který převádí do českého práva evropskou směrnici o jednorázových plastech (směrnice 2019/904 k omezení plastového odpadu v mořích a oceánech a podpoře cirkulární ekonomiky). Nová legislativa zahrnuje hned několik typů opatření - od úplného zákazu některých výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst.

Od července 2021 by měl v Česku platit zákaz uvádění plastových vatových tyčinek, příborů, talířů nebo brček na trh. Doprodej zásob bude možný, úplný zákaz uvádění do oběhu by měl začít platit nejpozději o rok později. Týká se vybraných jednorázových plastových výrobků včetně těch z bioplastu a též všech výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Kromě zmíněných výrobků nebudou moci být uváděny na trh nádoby na potraviny a nápoje a kelímky z expandovaného polystyrenu. Oxo-rozložitelné plasty obsahují přísady, které prostřednictvím oxidace rozkládají plast na mikroplasty. Ne však beze zbytku, a mikročásti se pak stávají součástí potravinového řetězce živočichů. Zákon zavádí i další povinnosti a požadavky pro výrobce. Od července 2024 budou muset u nádob na nápoje z plastu či kompozitních materiálů do objemu tří litrů připevnit uzávěr nebo víčko k nádobě. Týká se to i tetrapakových obalů na mléko nebo džusy. Zároveň se členské státy EU dříve dohodly, že do roku 2029 by mělo být recyklováno devět desetin plastových lahví. Do roku 2025 se budou muset takové lahve vyrábět alespoň se čtvrtinovým použitím recyklovaného plastu, do roku 2030 by měl tento podíl vzrůst na 30 procent.

V druhé polovině příštího roku by měla podle návrhu začít platit povinnost informovat spotřebitele, že výrobek je z plastu a jak s ním zacházet ve chvíli, kdy se stane odpadem. Značení nebude vyžadováno u obalů s povrchem menším než deset centimetrů čtverečních. Týkat se bude hygienických vložek, tamponů a jejich aplikátorů, vlhčených ubrousků, tabákových výrobků s filtry či nápojových kelímků. Evropská komise podle Brabce vydá pokyny pro jednotnou podobu značení, dosud se tak ale nestalo.

Výrobci budou také povinni působit na změnu chování uživatelů, snížit spotřeba by se měla u nádob na potraviny či nápojových kelímků. Cíle zatím Evropská komise nestanovila, od roku 2023 budou ale členské státy muset reportovat množství spotřebovaných výrobků.

Zákon dále zavádí povinnost výrobcům finančně se podílet na úklidu odpadů prostřednictvím smluv s obcemi a také podílet se na jejich nákladech na úklid odpadu odloženého mimo určená místa. Pro producenty tabákových výrobků bude povinnost platit od roku 2023, vlhčených ubrousků nebo balonků se to bude týkat o rok později. Už nyní se rozšířená odpovědnost výrobce vztahuje třeba na nádoby na potraviny nebo nápoje do tří litrů, nápojové kelímky či lehké plastové tašky.

Výrobci budou muset od července 2021 také informovat spotřebitele o dostupnosti alternativ a recyklaci výrobků a o tom, jak správně nakládat s odpady. Týkat se to bude nádob na potraviny a nápoje do tří litrů, sáčků a obalů na potraviny k okamžité spotřebě, nápojových kelímků, plastových tašek, vlhčených ubrousků, tabákových výrobků s filtry nebo hygienických vložek a tamponů.

Plnění nového zákona budou kontrolovat, vzhledem k jeho široké působnosti, různé kontrolní instituce - Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice. MŽP považuje za důležité rovněž finančně podporovat přechod na alternativy jednorázových plastových výrobků. Naposledy takové projekty podpořilo dotacemi ve výši 60 milionů korun.

Detailní přehled všech opatření, které zákon zavádí (v pdf)

Materiál


EKOKOM: Změny v systému od roku 2021

V souvislosti s poměrně zásadními změnami evropské obalové legislativy, které se promítají i do české právní úpravy, dochází po dlouhé době i k zásadní úpravě rozsahu evidence obalů a obalových odpadů. Nová předpokládaná struktura Výkazu o produkci obalů  by měla být platná od 1. 1. 2021. Poprvé by tedy podle ní měli podniky vykazovat v dubnu 2021. Nový způsob vedení evidence obalů s množstvím názorných příkladů je podrobně vysvětleno v Metodice pro vyplňování čtvrtletních výkazů.

Pro rok 2021 se také v reakci na novou legislativu a měnící se ekonomické podmínky zvyšují platby městům a obcím za třídění obalového odpadu o průměrných 11 %. Současně se výrazně zvyšují platby třídícím linkám zejména v případě plastů. Jednotkové sazby za tunu materiálu předaného k recyklaci se zvyšují podle jednotlivých druhů o 30 až 40 %, u některých až na dvojnásobek. Od toho si slibujeme silnou motivaci třídících linek ke zvýšení účinnosti dotřídění odpadu pro recyklaci, tedy ke zvýšení celkového množství odpadu předaného k recyklaci a omezení výmětů. Očekáváme proto, že v důsledku vyšší recyklace naše celkové platby na úpravu a recyklaci odpadu vzrostou téměř na dvojnásobek. Spolu s připravovanou přímou podporou recyklace komplikovaných druhů plastů, by tyto kroky měli nejen zajistit bezproblémové třídění obalových odpadů v podmínkách ekonomické nestability, ale i jeho další rozvoj.

Celá zpráva viz: https://www.ekokom.cz/news/840/212/Zmeny-v-systemu-EKO-KOM-pro-rok-2021


Metodický výklad k postupu oznamování nebezpečných směsí od 1. 1. 2021

 

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo metodický výklad k postupu oznamování nebezpečných směsí v souladu s přílohou VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008.

Výklad je určen pro dovozce a následné uživatele nebezpečných chemických směsí s nebezpečnými vlastnostmi ovlivňující lidské zdraví nebo mající nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti v souvislosti s aplikací nové změny zákona č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon). Výklad má zároveň usměrnit přechodného ustanovení bodu č. 1.4 přílohy VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ve vztahu k výjimkám stanoveným podle § 2 odst. 2 zákona č. 350/2011 Sb. Výklad je rovněž určen orgánům dozoru nad trhem k zajištění shodného přístupu při posuzování plnění zákonných povinností všech dotčených subjektů na trhu.

Dokument ke stažení:

Metodický výklad MZ - příloha VIII nařízení CLP (formát pdf)


Nové metodické pokyny MŽP pro novou odpadovou legislativu od 1. ledna 2021

 

·       Metodický pokyn odboru odpadů MŽP k některým povinnostem původců odpadů a provozovatelů zařízení určených k nakládání s odpady a při nakládání s některými odpady

Odbor odpadů MŽP vydává metodický pokyn k vyjasnění postupu osob, na které dopadají povinnosti v odpadovém hospodářství po účinnosti nového zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. („nový zákon“) od 1. ledna 2021 a s ohledem na skutečnost, že prováděcí předpisy nebudou účinné společně s novým zákonem. V řadě ohledů se povinnosti v zákoně č. 541/2020 Sb. neliší od povinností dle zákona č. 185/2001 Sb. („dosavadní zákon“). V některých případech, kde jsou povinnosti nastaveny odlišně, obsahuje nový zákon přechodná ustanovení, která umožňují povinným osobám po přechodnou dobu plnit své povinnosti stejným způsobem jako doposud. Jsou zde ovšem některé nové povinnosti, které bude nezbytné plnit od okamžiku účinnosti zákona č. 541/2020 Sb. Pro období, než budou vydány nové vyhlášky, platí následující: Pokud budou povinné subjekty postupovat tam, kde zákon č. 541/2020 Sb. odkazuje na prováděcí právní předpis, v souladu s dosavadními prováděcími předpisy, má se za to, že postupují v souladu s požadavky nového zákona. To navíc platí v řadě případů nejen pro dobu, než budou vydány nové vyhlášky, ale s ohledem na v návrzích vyhlášek obsažená přechodná ustanovení, i pro značnou dobu po jejich vydání.

 

·       Metodické sdělení odboru odpadů MŽP k zajištění plnění povinnosti placení poplatku za ukládání odpadů na skládku.

Odbor odpadů MŽP vydává k novému zákonu o odpadech metodické sdělení k zajištění plnění povinnosti placení poplatku za ukládání odpadů na skládku a pro uplatnění tzv. „slevy“ v případě ukládání obecních komunálních odpadů.

 

·       Metodické podklady Ministerstva vnitra k obecně závazné vyhlášce obce o stanovení obecního systému odpadového hospodářství.

Metodické podklady Ministerstva vnitra připravené ve spolupráci s MŽP k novému zákonu o odpadech k obecně závazné vyhlášce obce o stanovení obecního systému odpadového hospodářství.

 

·       Metodické sdělení odboru odpadů MŽP k fungování obecního systému odpadového hospodářství.

Odbor odpadů MŽP vydává k novému zákonu o odpadech metodické sdělení k zajištění plnění povinností obcí při nakládání s komunálními odpady od 1. ledna 2021.


Česko se chystá na novou odpadovou legislativu od 1. ledna 2021

 

Poslanci nakonec odmítli senátní odklad, který měl posunout platnost nových odpadových zákonů až do roku 2022. A to i přesto, že zákony často odkazují na dosud neexistující vyhlášky. Pro obce a firmy to znamená, že mají jen necelý měsíc na přípravu na poměrně obsáhlé a revoluční změny v povinnostech při nakládání s odpady a obaly (současné zákony platí již téměř dvacet let…). Každá obec s více než dvěma tisíci obyvatel bude muset navíc zřídit místa pro zpětný odběr dosloužených elektrozařízení. Místo pro odběr baterií vznikne v každé obci nad 1500 obyvatel, pro odběr ojetých pneumatik má být v každé obci s rozšířenou působností. Dolní sněmovna také přehlasovala horní komoru v otázce zřízení sběrných míst pro obaly, které by tak měly být v 90 procentech obcí. Zajistit to budou muset výrobci nebo prodejci obalů. Senátoři vrátili předlohu s tím, že fakticky zachová monopol jedné z obalových společností, poslanci to však odmítli.

Komora také konstatovala, že ministerstvo nesouhlasilo při přípravě zákona se zavedením elektronické evidence uložených odpadů, naopak Sněmovna přitakala zvýšení poměru takzvaného technologického odpadu, za který firmy neplatí, na skládkách. Rozvolňuje se podle ní i nakládání s nebezpečnými odpady a zákon také omezí poskytování informací o odpadovém hospodaření. Chybí jí také ustanovení, že každý kdo nakládá s odpady, musí mít pojištění ve výši, která by sanovala možnou havárii. Kritizován byl extrémně velký rozsah navrhované legislativy a její složitost a nepřehlednost. Hovořilo se o potřebě podpory recyklace a o tom, že nové zákony prakticky žádnou podporu recyklace bohužel neobsahují. Hovořilo se o potřebě bedlivě hlídat nové kapacity dalších způsobů nakládání s odpady (energetického využití), aby ČR mohla splnit závazné evropské recyklační cíle (65 % recyklace v roce 2035). Hovořilo se o potřebě výrazně lepšího zajištění využití vytříděných odpadů z obcí a měst a většího podílu průmyslu na nákladech na recyklaci obalů a odpadů. Z hlediska obcí se řešily rovněž náklady odpadového hospodářství. Garanční výbor schválil to, co ve Sněmovně prosazovaly obecní svazy, tedy snížení přestřeleného skládkovacího poplatku z 1850 Kč na 1450 Kč prosazovaných v pozměňovacím návrhu všech obecních svazů z května tohoto roku. Dále byly navrhovány přísnější kontroly skládek, apod.

 

Nejdůležitějším cílem nové legislativy je především zvýšení třídění a recyklace odpadů, odklon od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů. Podle nich již v roce 2025, tzn. za necelých 5 let, musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %. Dnes se jí to daří pouze z 39 % vyprodukovaného komunálního odpadu. V roce 2030 musí být v ČR recyklováno 60 % komunálního odpadu, za dalších 5 let ještě o dalších 5 % více. Jedná se o nesmírně ambiciózní cíle a podle toho se musí přizpůsobit i naše legislativa, která v současné době bohužel mimořádně zvýhodňuje skládkování.

Mezi hlavní změny obsažené v nových zákonech patří postupné zvyšování poplatku za ukládání odpadů na skládky, zavedení třídicí slevy z tohoto poplatku pro obce, zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030 a uzákonění tzv. systému PAYT, tedy systému, kdy občané platí za svoz odpadu podle toho, kolik ho vyhodí do černé popelnice. Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech pak zavádějí do české legislativy zcela nový princip ekomodulace. Od ní se nově bude odvíjet poplatek výrobců a dodavatelů za uvedení vybraných výrobků na trh. Čím méně opravitelný nebo recyklovatelný výrobek, tím vyšší cena za jeho využití či odstranění a naopak. Ekologicky balené nebo vyráběné výrobky se tak mohou zlevnit, za ty neekologické firmy zaplatí více. Cílem ekomodulace je motivovat výrobce i dodavatele, aby jejich výrobky plnily ekologické nároky už ve fázi výroby a při jejich balení. Pokud si firmy chtějí udržet konkurenceschopnost, budou se novým pravidlům muset přizpůsobit. Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností také přináší do obcí více míst zpětného odběru pro výrobky, jako jsou bílé zboží, elektronika a baterie a zavádí povinnost uvedení recyklačního poplatku na účtenkách a fakturách. Občané tak budou mít přehled, kolik recyklace nakoupeného zboží stojí.

 

Zásadní změnou oproti předchozím návrhům zákona je výpočet zákonného poplatku za ukládání odpadu na skládku, takzvaný skládkovací poplatek, a na něj navazující třídicí sleva. Výše skládkovacího poplatku se změní postupně od roku 2021 do roku 2030 z 500 až na 1850 korun. Cílem je snížit množství odpadu, který by mohl být využit recyklací či energeticky. V praxi to znamená, že každá obec bude moci po podání žádosti uplatnit slevu na zákonný poplatek, kdy určitá hmotnost veškerého skládkovaného odpadu bude zpoplatněna jako odpad zbytkový a další produkce nad stanovený limit bude podléhat výši poplatku odpovídajícímu využitelnému odpadu.

 

Skládkovací poplatek

Klíčovým opatřením ke zvýšení recyklace komunálního odpadu, jejíž cíl stanovila nová evropská legislativa na 65 % v roce 2035, je postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun v roce 2030 a zákaz skládkování využitelných odpadů v roce 2030. Poplatek za ukládání odpadu na skládky není totožný s poplatkem, který občanům stanovují obce za svoz odpadů. Pokud je v obci stanoven poplatek podle zákona o místních poplatcích, pak je jeho výše dnes maximálně 1000 Kč a s novým odpadovým zákonem by měla být po dohodě se Svazem měst a obcí České republiky maximálně 1200 Kč, protože v současnosti již reálné náklady některých obcí dosahují až této částky. Růst skládkovacího poplatku je na základě zkušeností z okolních států tím nejúčinnějším motivačním nástrojem k cestě za zvyšující se recyklací odpadů. Skládkovací poplatek v posledních letech několikanásobně stoupá ve státech na východ od nás jako např. Rumunsko, Litva, Lotyšsko i Polsko. Západní země mají poplatky už řadu let mnohonásobně vyšší. Navýšení poplatku nám dlouhodobě doporučuje Evropské komise a OECD.

 

Třídění se vyplatí všem - třídicí sleva

Zákon zavádí motivační slevy pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění. Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů nebude platit zvýšený poplatek za ukládání odpadů na skládky. To samé platí pro občany. Třídicí sleva totiž umožní obcím skládkovat odpad zbylý po třídění za nižší cenu, do roku 2025 za současných 500 korun, později až 800 korun v roce 2030. Podmínkou pro uplatnění takové slevy bude ale dosažení vysoké míry třídění vyprodukovaného komunálního odpadu. V roce 2020 bude využití slevy podmíněno vytříděním minimálně 45 % skla, plastu, papíru, kovů a biologicky rozložitelného komunálního odpadu z celkové produkce komunálních odpadů na území obce, a až 75 % v roce 2027. Princip třídicí slevy je poměrně jednoduchý. Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů z černých popelnic nezaplatí na poplatku za uložení odpadů na skládky ani o korunu navíc než dnes. Samozřejmě je to především o obcích, které tak musí své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Jak to provedou, je zcela na nich. Pomoci by mohl například PAYT, tedy platba poplatku za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Tomu dává zákon jasná pravidla a chce tím obce motivovat k jeho zavádění. Již dnes u nás funguje zhruba v 15 % měst a obcí.

 

PAYT
V praxi se změny dotknou především obcí, které by měly své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Jaké zvolí cesty, je zcela na nich. Pomoci jim může například tzv. PAYT, tedy poplatek za komunální odpad nastavený podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Tomu dává návrh zákon jasná pravidla a obce jej mohou začít široce využívat. Návrh zákona také dává obcím možnost zavést minimální poplatky za odkládání odpadu, který pomůže zpoplatnit i tzv. „černé pasažéry“, kteří by nevykazovali žádný vznikající odpad.

 

Zákaz skládkování od roku 2030

Zákaz skládkování určitých druhů odpadů se po dohodě se Svazem měst a obcí ČR i Hospodářskou komorou ČR posouvá z roku 2024 na rok 2030. Hlavním důvodem pro takovou změnu je nová evropská legislativa, s níž máme být v souladu. Původně se v Evropě očekávalo, že konec skládkování přijde už v roce 2025, proto Česká republika v roce 2014 přijala právní úpravu, která za konec skládkování stanovila rok 2024. Termíny evropské legislativy se ale posunuly, je proto správné je posunout i u nás tak, aby se na významné omezení skládkování mohly obce i podnikatelské subjekty dostatečně připravit. Obce budou muset začít aktivně primárně třídit odpady a odpadové firmy posilovat kapacity na případné dotřídění odpadů a zpracovatelská zařízení na druhotné suroviny.

 

Povinné třídění textilu

Už od letošního roku funguje celoroční sběr biologicky rozložitelných odpadů, od počátku příštího roku bude možné odevzdávat kuchyňské oleje. Nový odpadový zákon zavádí od roku 2025 povinnost odděleného sběru textilu. To jsou významné změny, které usnadní občanům třídění jednotlivých složek svých odpadů. Způsob, jakým budou obce tyto povinnosti zavádět, zůstává stejný, tedy obce mají různé možnosti, ze kterých mohou vybírat. S podporou recyklace pomáhají nejenom obcím dotace z Operačního programu Životní prostředí, které přispívají na systémy sběru a třídění směsných komunálních odpadů, stejně jako povinnosti obcí umožnit svým občanům odkládat další druhy separovaných odpadů.

 

Ekomodulace
Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech zavádějí tzv. ekomodulaci. Ta nařizuje autorizovaným obalovým společnostem upravit příspěvky vybírané od jednotlivých firem za uvádění obalů na trh, na základě opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti a obsahu nebezpečných látek v obalech, a to s ohledem na celý jejich životní cyklus. Nová regulace tedy bude umožňovat, aby obaly snadno recyklovatelné (například z jednoho druhu materiálu) byly levnější, než obtížně recyklovatelné obaly, například takové, které kombinují různé nekompatibilní druhy plastů (typicky PET lahve s rukávem z PVC).

 

Změny zákona o obalech

Předmětem úpravy navrhovaného zákona je mj. nastavení podmínek plnění povinnosti zpětného odběru, včetně stanovení minimální hustoty sběrné sítě, zavedení možnosti určení pověřeného zástupce pro zahraniční osoby uvádějící obaly na trh nebo do oběhu v ČR, úprava způsobu stanovení výše poplatků za sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů ze strany autorizované obalové společnosti (dále jen „AOS“) nebo stanovení nových povinností pro AOS (např. provádět tzn. ekomodulaci či ověřování údajů). Dále novelou dochází k úpravě definic, např. doplnění definic kompozitního obalu nebo oxo-rozložitelného plastového obalu, a současně se některé definice uvádějí do souladu se zákonem o odpadech.

 

Materiál ke stažení:

·         návrh zákona o odpadech - st-320.pdf 

·         návrh zákon o výrobcích s ukončenou životností - st-321.pdf 

·         návrh změnového zákona - st-322.pdf 

·         návrh obalového zákona - st-223.pdf 

 


Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady

 

Právní úprava dané oblasti je nyní roztříštěna do velkého počtu samostatných vyhlášek. Přijetím nového zákona o odpadech budou tyto stávající vyhlášky zrušeny a je třeba vydat nové prováděcí právní předpisy.

V rámci zpřehlednění právní úpravy a odstranění její roztříštěnosti do mnoha prováděcích právních předpisů je navrhováno sloučit stávající vyhlášky do jediné, která je rozdělena do jednotlivých částí, hlav a dílů podle tematických okruhů.

Hlavní principy dosavadních vyhlášek zůstávají z velké části zachovány. Provedené změny jsou podrobně popsány v odůvodnění. V rámci revize právní úpravy byla stávající právní úprava v prováděcích předpisech adaptována na novou zákonnou právní úpravu, zejména pokud jde o novou terminologii, instituty a povinnosti. Tato vyhláška přináší i některé novinky oproti stávající právní úpravě, např. změnu podmínek u stanovování ekotoxicity pro účely zasypávání (využívání odpadů na povrchu terénu), změnu požadavků na limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných k zasypávání nebo změnu podmínek využití strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání.

 

Dokument ke stažení:

·         Materiál

·         Důvodová zpráva

·         Předkládací zpráva

·         Srovnávací tabulky

·         Rozdílová tabulka RIA

 


Návrh vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o obalech

 

Návrh vyhlášky navazuje na souběžně navrhovanou novelu zákona o obalech. Vyhláška oproti současné vyhlášce č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence, ve znění pozdějších předpisů, podrobně upravuje rozsah vedení evidencí autorizované obalové společnosti (včetně nových evidencí, které má AOS vést podle navrhované novely) a rozsah a způsob ohlašování údajů z evidencí (v jaké formě a časových intervalech jsou evidence ohlašovány).

Vyhláška dále nově stanovuje minimální rozsah ověření údajů o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu vykázaných autorizované společnosti a minimální rozsah ověření údajů vykázaných autorizované společnosti osobami zajišťujícími pro ni některé činnosti a původci odpadů. Tento rozsah je již v současnosti stanoven v rozhodnutí o autorizaci stávající autorizované společnosti a za účelem obecné závaznosti a vyššího stupně vymahatelnosti bude vymezen navrhovanou vyhláškou.

Účelem implementace pravidel výpočtu využití odpadu z obalů je jednotný přístup k výpočtu využití odpadu z obalů ve všech členských státech EU, který by měl zajistit souměřitelnost vykazovaných dat. Navrhovaná vyhláška nově stanovuje pravidla výpočtu využití odpadu z obalů, včetně pravidel výpočtu recyklace odpadů z obalů a výjimek z těchto pravidel. K výpočtu recyklace slouží mj. i stanovení míst výpočtu pro jednotlivé obalové materiály a metodologie výpočtu hmotnosti recyklovaných kovů oddělených od popele ze spalování.

Účinnosti má navrhovaná vyhláška nabýt současně s příslušnými body předmětné novely zákona o obalech, tedy k 1. lednu 2021.

 

Materiál:

https://www.komora.cz/legislation/161-20-navrh-vyhlasky-o-provedeni-nekterych-ustanoveni-zakona-o-obalech-t13-10-2020/


Účast veřejnosti ve stavebním řízení po reformě stavebního práva

 

V zákonodárství České republiky postupuje trend omezování práva veřejnosti na účastenství ve správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody a krajiny či ochrany celého životního prostředí. Podstatou tohoto trendu je snaha o urychlení výstavby především velkých infrastrukturních záměrů. Urychlení výstavby je taktéž hlavním deklarovaným cílem připravované reformy stavebního práva. Po přijetí věcného záměru stavebního zákona bylo zveřejněno již jeho paragrafové znění současně s novelami souvisejících zákonů.

 

Za zásadní pozitivní aspekty návrhu ve verzi předložené v listopadu do připomínkového řízení lze považovat:

·         vytvoření jednotné soustavy státní stavební správy, spojené s řešením problému systémové podjatosti úředníků stavebních úřadů 

·         vytvoření jednotného integrovaného řízení o povolení stavebních záměrů

·         vrácení možnosti účasti ekologických spolků do všech řízení, v nichž jsou stavebními záměry dotčeny zájmy ochrany životního prostředí 

·         posílení práva obcí na samosprávu při územním plánování bez nutnosti udělování výjimek v každém jednotlivém případě, kdy se chtějí odchýlit od úpravy v podzákonných předpisech

·         podrobnou úpravu plánovacích smluv, umožňující obcím podmínit realizaci stavby uzavřením smlouvy o výstavbě infrastruktury a všem zúčastněným dohodnout se na dalších podmínkách budoucího využití území v rámci zákona

·         rozšíření situací, kdy má vlastník právo na náhradu za omezení vzniklá v důsledku územního plánování

·         přísnější podmínky pro dodatečné povolování černých staveb (stavba postavená zcela bez povolení by měla být dodatečně povolena jen zcela výjimečně)

·         digitalizaci stavební správy

 

Úprava účasti veřejnosti v návrhu nového stavebního práva

Z hlavního úhlu pohledu nový stavební zákon ochranu veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny nezlepšuje. Zejména tím, že integruje nyní samostatná správní řízení týkající se zájmů ochrany přírody a krajiny do řízení stavebního (např. řízení podle § 56 ZOPK) a současně integruje většinu dosavadních dotčených orgánů, které dosud vydávaly závazná stanoviska podléhající samostatným přezkumům. Výjimku tvoří některá závazná stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pro stavební záměry ve zvláště chráněných územích.

Uvedené znamená, že stavební úřady doplní dosavadní soustavu orgánů ochrany přírody, čímž dojde současně k rozšíření jejich působnosti i do oblasti doposud vyhrazené výhradně orgánům s příslušným odborným aparátem. Pro realizaci stavebního záměru nebude stavební úřad po stavebníkovi vyžadovat závazná stanoviska dotčených orgánů, jako je tomu v současnosti, ale sám bude posuzovat splnění podmínek pro vydání tohoto aktu a stanovovat podmínky pro ochranu veřejných zájmů.

Bude to tedy stavební úřad, který bude v případě rozporu více veřejných zájmů povinen v odůvodnění rozhodnutí uvést, které rozporné veřejné zájmy byly zjištěny, jak byl jejich rozpor posouzen a proč některý veřejný zájem převážil nad jiným. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že touto změnou nebudou nijak dotčeny požadavky na ochranu vymezených veřejných zájmů ani zákonné podmínky realizace zásahu. Jak však bude konkrétně posuzování probíhat, resp. zda tak budou činit odborníci v současnosti působící v orgánech ochrany přírody, není zatím zřejmé. Jejich přesun na stavební úřady je však pro fungování celého modelu nové státní stavební správy a především pro ochranu veřejných zájmů naprosto klíčový.

Z pohledu účasti veřejnosti na ochraně přírody a krajiny je však podstatně důležitější změna ustanovení § 70 ZOPK. Jeho novelou by mělo dojít k navrácení účasti veřejnosti i do jiných správních řízení, ve kterých mohou být zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny dotčeny.

Podle návrhu novely ustanovení § 70 ZOPK je právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost (tedy environmentální spolky), účastníkem řízení, pokud písemně oznámí svou účast v řízení orgánu ochrany přírody. Odstavec 4 uvedeného ustanovení nově vymezuje, že pokud je řízení, v němž mohou být dotčeny zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny, vedeno podle jiného právního předpisu (např. právě podle stavebního zákona), je podmínkou účastenství právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví5 (dále také jen „environmentální spolky“), rovněž splnění podmínek pro dotčenou veřejnost podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Těmi jsou podle § 3 písm. i) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí existence spolku alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o řízení nebo podpora nejméně 200 osob. Zavedení uvedených podmínek vyžaduje od spolků jistou „relevantnost“.

Důvodová zpráva ke změně ustanovení § 70 ZOPK uvádí, že novelou dochází ke sjednocení požadavků na účastenství uvedených osob s dalšími předpisy na úseku ochrany životního prostředí po vzoru zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Dodává, že rozsah námitek, které mohou uvedené osoby na základě účastenství podle § 70 ZOPK v jednotlivých řízeních uplatňovat, je dán vymezením předmětu ochrany zákona o ochraně přírody a krajiny, v úvahu připadajícím přímým i nepřímým dotčením chráněných zájmů a rovněž zaměřením právnické osoby.

Počítá se i se změnou soudního řádu správního, která stanovuje nové podmínky soudního přezkumu vydaných stavebních rozhodnutí v podobě zavedení speciálních důvodů pro nepřípustnost žaloby v případě „zjevného zneužití práva“. Navrhuje se i změna v příslušnosti správních soudů u stavebních věcí. Ty by měly rozhodovat pouze Krajské soudy v Plzni, Praze, Hradci Králové a Ostravě, nikoliv všechny krajské soudy, jak je upraveno nyní.

 

Proces posuzování vlivů na životní prostředí

Změny se mají podstatně dotknout i posuzování vlivů na životní prostředí. Tento proces i nadále zůstane důležitou součástí environmentálního práva a jedním z nejvýznamnějších prevenčních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí. Novela zákona se promítne zejména v institucionální rovině.

Příslušnými úřady pro posuzování vlivů na životní prostředí se stanou krajské stavební úřady na úkor krajských úřadů a Ministerstva životního prostředí. Stavební úřad po podání návrhu provede posouzení vlivů na životní prostředí v rámci řízení o povolení záměru postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh stavebního zákona proto mezi účastníky povolovacího řízení s posouzením vlivů řadí též environmentální spolky za splnění stávajících podmínek zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Pouze na okraj je třeba uvést, že pro povolení záměru, u kterého dochází k posouzení vlivů na životní prostředí, je stavebnímu úřadu stanovena závazná lhůta pro vydání rozhodnutí v délce 60 dnů, resp. 120 dnů v případě lhůty prodloužené. Nerozhodne-li stavební úřad před uplynutím lhůty nebo řízení nepřeruší, informační systém automaticky vygeneruje rozhodnutí o povolení stavby (uvedené platí pro všechna rozhodnutí o povolení stavby). Pokud některý z účastníků nepodá proti automaticky vygenerovanému rozhodnutí odvolání, provede nadřízený orgán vždy přezkumné řízení v případě stavby podléhající posouzení vlivu na životní prostředí, zákonu o integrované prevenci, odnětí zemědělské či lesní půdy. V odvolacím i v přezkumném řízení musí  nadřízený orgán o žádosti s konečnou platností rozhodnout.

 

Materiály:

Návrh nového stavebního zákona ke stažení v pdf: https://www.mmr.cz/getmedia/5cbed0f7-b7ad-43a7-b180-12231bfaf4f3/Navrh-stavebniho-zakona.pdf.aspx?ext=.pdf

Dokumenty MMR: https://www.mmr.cz/cs/microsites/nsz/dokumenty

Nový stavební zákon z pohledu právníků spolku Frank Bold: https://www.novystavebnizakon.cz/zmeny/


Oznamování nebezpečných směsí po 1. 1. 2021

 

Povinnost pro dovozce, následného uživatele či distributora oznamovat informace o nebezpečné směsi se týká a bude nadále týkat směsí s riziky pro zdraví člověka a fyzikálními riziky.

Podrobnosti jsou uvedeny v příloze VIII Nařízení CLP (implementováno NAŘÍZENÍM KOMISE (EU) 2017/542 ze dne 22. března 2017), která byla v srpnu 2020 aktualizována a nyní je k dispozici konsolidované znění.  

Termíny pro ohlašování nebezpečných směsí dle přílohy VIII nařízení

·         Od 1. 1. 2021 chemické směsi pro spotřebitelské a profesionální použití

·         Od 1. 1. 2024 chemické směsi pro průmyslové použití

·         Od 1. 1. 2025 směsi již oznámené podle čl. 45 odst. 1 do data výše…

 

Předkládání informací bude prováděno elektronicky v harmonizovaném formátu XML, provozovaném Evropskou agenturou pro chemické látky (dále jen „ECHA”) a zpřístupněném zdarma.

PCN formát (Poison Centres Notification Format)

Údaje a informace, které mají být zahrnuty do PCN, jsou popsány v příloze VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP). Agentura ECHA vypracovala návrh pokynu pro usnadnění provádění přílohy VIII nařízení CLP za účasti zainteresovaných stran členských států, toxikologických center a průmyslových sdružení. Formát PCN je definován pro nebezpečné směsi uváděné na trh v EU a je kompatibilní s existujícím formátem IUCLID. Formát IUCLID byl již harmonizován na úrovni OECD a používá se pro předkládání chemických informací agentuře ECHA podle nařízení REACH (čl. 111), nařízení CLP (čl. 40) a BPR (čl. 79). V říjnu 2020 byl aktualizován Pokyn: Poison Centres Notification Format, Part A: Preparing a PCN dossier, který je ke stažení ZDE.

 

Stručný přehled základních informací:

Informace budou uspořádány v aplikaci IUCLID, která shromažďuje všechna relevantní data pro konkrétní látky (např. pH, klasifikace a označení, balení). Všechna data k nebezpečné směsi budou shromážděna v konečném komprimovaném souboru s názvem „dossier” (příponový soubor .i6z). Tyto dossiery, obsahující všechny požadované informace, budou předávány elektronicky Ministerstvu zdravotnictví. Název dossieru ke směsi může obsahovat až 255 znaků a může obsahovat administrativní a technické informace, které jsou potřebné k správnému zpracování přijatých informací. Jakmile je dokumentace předána elektronicky příslušným orgánům, nemůže být změněna a zaslána znovu jako taková, takže pokud jsou požadovány změny, musí být dokumentace znovu vytvořena, a pokud je to nutné, znovu použít stávající dokumenty.

Tyto informace jsou použity při reakci na nouzovou situaci ohrožující zdraví (prostřednictvím toxikologických středisek). Požadované informace ve standardním podání obsahují následující informace:

·         identifikaci směsi, která obsahuje odkaz na identifikaci dodavatele, včetně jména, úplné adresy, telefonního čísla a e-mailové adresy (právnická osoba – dodavatel);

·         složení směsi, včetně koncentrací složek, propojených buď s jednotlivými datovými soubory o látce a/nebo datovými sadami MiM (směs ve směsi, mixture in mixture);

·         případně pH směsi;

·         klasifikaci a označení směsi, včetně tříd nebezpečnosti, kategorií nebezpečnosti, signálního slova, výstražných symbolů a bezpečnostních pokynů;

·         fyzikální stav, barvu, formu;

·         toxikologické informace podle oddílu 11 bezpečnostního listu směsi;

·         informace o výrobku, včetně obchodních názvů, kategorie použití produktu, typy použití a příslušné země, kde bude směs umístěna;

·         identifikátory (UFI);

·         informace o balení, včetně typu balení a velikosti výrobku.

 


Databáze SCIP bude spuštěna koncem října

Poslední týden v říjnu bude formálně otevřena databáze SCIP pro předložení oznámení za účelem splnění zákonné povinnosti podle rámcové směrnice o odpadech. Povinnost bude platit od 5. 1. 2021.

 

SCIP je databáze, která byla zřízena podle rámcové směrnice o odpadech (WFD) a obsahuje informace o látkách SVHC v předmětech jako takových nebo ve složených předmětech (výrobcích).

Od 5. ledna 2021 budou muset společnosti uvádějící předměty na trh EU podávat agentuře ECHA oznámení do SCIP, pokud předměty obsahují látky vzbuzující velmi velké obavy (SVHC) v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních.

Společnosti musí do databáze SCIP poskytnout:

-          informace, které umožní identifikovat předmět;

-          název, koncentrační rozmezí a lokalizaci látky SVHC v předmětu;

-          případně další informace o bezpečném používání předmětu včetně informací k zajištění řádného nakládání s předmětem ve fázi odpadu.

Informace bude možné předložit již koncem roku 2020.

Sledování nebezpečných chemických látek v předmětech je posun směrem k udržitelnějšímu oběhovému hospodářství. Ještě před recyklací materiálů je potřeba znát, které výrobky obsahují škodlivé chemické látky. Tyto informace poskytne zpracovatelům odpadů databáze SCIP a pomůže tak zvýšit bezpečnost nových produktů. Cílem je podpora nahrazování nebezpečných chemických látek v předmětech.

Informace v databázi budou zpřístupněny zpracovatelům odpadů a spotřebitelům. Databáze SCIP zajistí, aby informace o předmětech obsahujících látky SVHC byly dostupné po celý životní cyklus výrobků a materiálů, a to i ve stadiu odpadu.

Webová stránka databáze SCIP


Nařízení Komise (EU) 2020/1182 mění přílohu VI nařízení CLP

Nařízení Komise (EU) 2020/1182 mění část 3 přílohy VI nařízení CLP zavedením 37 nových, 21 aktualizovaných a zrušením 2 harmonizovaných klasifikací a označení některých látek.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182 ze dne 19. května 2020, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění část 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP), vstoupí v platnost koncem srpna 2020.

Nařízení (EU) 2020/1182 mění přílohu VI nařízení CLP zavedením 37 nových, 21 aktualizovaných a zrušením 2 harmonizovaných klasifikací a označení některých látek.

Dodržování nových harmonizovaných klasifikací bude pro látky a směsi požadováno od 1. března 2022, lze jej však použít i před tímto termínem.

Další informace: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182


Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči

Ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení návrh změny zákona o rostlinolékařské péči. Obsahem návrhu jsou změny, zejména v oblasti nakládání s přípravky na ochranu rostlin.

První velmi důležitou změnou v rámci návrhu je zavedení označování přípravků na ochranu rostlin pro profesionální uživatele prostřednictvím jedinečných identifikátorů ve formě tzv. dvourozměrných čárových kódů a zasílání dat o pohybech přípravků do uložiště dat. Tento navržený systém umožní sledovat přípravek v každém článku distribučního řetězce.

Z oblasti ochrany proti škodlivým organismům rostlin se v návaznosti na zkušenosti z poslední doby, zejména s kalamitním přemnožením hraboše polního, upravují procesní a odborné postupy Ústavu v případech vzniku kalamitního stavu způsobeného přemnožením škodlivého organismu rostlin. Je třeba zásadně a transparentně revidovat definice a postupy při stanovení populační hustoty škodlivých organismů, kdy již nejen dochází k hospodářské škodě na zemědělské nebo lesnické produkci, ale může vznikat také riziko ohrožení zdraví lidí, zvířat
a životního prostředí. Tyto postupy jsou dosud v zákoně stanoveny poněkud neurčitě, což v praxi způsobuje určitou nejistotu a obtíže. Kromě řešení již vniklých kalamitních stavů návrh zdůrazňuje preventivní opatření, kterými je nutno vzniku přemnožení škodlivých organismů předcházet.

Dále návrh cílí na úpravu elektronizace záznamů o použitých přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin a jejich předávání ve stanoveném formátu za určité období, obdobně jako je navrženo v rámci úpravy k používání hnojiv.

Materiál: ma_KORNBRYECA1D.docx

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění: pz_KORNBRYECA1D.docx


Omezení diisokyanátů podle nařízení Komise

Nové nařízení Komise (EU) 2020/1149, kterým se mění příloha XVII nařízení REACH, se týká omezení diisokyanátů. Používají v celé řadě odvětví a aplikací, především k výrobě polyuretanových výrobků, jako jsou pěny, těsnicí materiály a nátěry.

 

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2020/1149 ze dne 3. srpna 2020, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o diisokyanáty. Nařízení vstupuje v platnost v srpnu 2020.

Diisokyanáty jsou látky senzibilizující dýchací cesty a kůži. Používají v celé řadě odvětví a aplikací, především k výrobě polyuretanových výrobků, jako jsou pěny, těsnicí materiály a nátěry.

Do přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 byla doplněna nová položka 74.

Po dni 24. srpna 2023 se diisokyanáty nebudou smět používat jako samotné látky, jako složky jiných látek nebo ve směsích pro průmyslové a profesionální použití v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních nebo pokud nebude zajištěno, aby průmysloví nebo profesionální uživatelé před použitím látky nebo směsi úspěšně absolvovali odbornou přípravu o bezpečném používání diisokyanátů.

Uvádění diisokyanátů na trh bude omezeno již od 24. února 2022.

Text nařízení v české verzi: Nařízení Komise (EU) 2020/1149


Novela nařízení k ohlašování do integrovaného registru znečišťování (IRZ)

Nařízení vlády č. 326/2020 Sb. mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování. Datum účinnosti je od 1. srpna 2020.

Změny v přílohách 1 až 3 (vyznačeno červeně v souboru ke stažení).

Přechodná ustanovení

·         Pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí za rok 2020 se použije příloha č. 1 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a ustanovení přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, týkající se znečišťující látky oxid uhličitý (CO2) bez spalování biomasy.

·         Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se použije poprvé pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí za rok 2020, s výjimkou ustanovení týkajících se znečišťujících látek polychlorované naftaleny (PCN) a benzo(a)pyren, která se použijí poprvé pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí za rok 2021.

·         Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se použije poprvé pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí za rok 2020, s výjimkou údaje o objemu výroby, který se ohlašuje do integrovaného registru znečišťování životního prostředí poprvé za rok 2021.


Nařízení Komise (EU) 2020/878 ke změně přílohy II nařízení REACH (bezpečnostní list)

Evropská komise zveřejnila nařízení, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), která stanoví požadavky na sestavení bezpečnostních listů, používaných k poskytování informací o chemických látkách a směsích v zemích EU. Nové nařízení Komise (EU) 2020/878, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 bylo zveřejněno v Úředním věstníku 26. 6. 2020.

Evropská komise zveřejnila nařízení, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), která stanoví požadavky na sestavení bezpečnostních listů, používaných k poskytování informací o chemických látkách a směsích v zemích EU.

Důvodem pro novelu přílohy II nařízení REACH, tj. vydání nařízení (EU) 2020/878, byly především:

·         nařízení EU, které zavádí specifické požadavky pro nanoformy látek zavedené nařízením (EU) 2018/1881, kterým se mění přílohy I, III a VI až XII nařízení REACH

·         požadavky Globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek (GHS), který byl vypracován v rámci Organizace spojených národů, resp. šestá a sedmá revize GHS

·         požadavek přílohy VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 (= nařízení CLP) na jednoznačný identifikátor složení v případě nebezpečných směsí, tzv. UFI kódy

·         snaha o zlepšení komunikace o endokrinních disruptorech (ED) v dodavatelském řetězci

·         požadavek, aby pro bezpečné použití látek a směsí byly uvedeny v BL relevantní specifické koncentrační limity (SCL), multiplikační faktory (MF) a odhady akutní toxicity (ATE) stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, jsou-li k dispozici

Základní struktura BL zůstává v novele i nadále shodná a má 16 oddílů.
Nicméně částečně jsou upraveny názvy některých pododdílů 11.1, 14.1, 14.7, dále nově  doplněny pododdíly 11.2 a 12.6 (přičemž původní pododdíl 12.6 je přečíslován na 12.7). Požadavky na téměř všechny oddíly BL byly více či méně doplněny a specifikovány.

 

Nařízení vstoupí v platnost v červenci letošního roku a použije se od 1. ledna 2021. Od tohoto data musí všechny nově vydávané bezpečnostní listy splňovat formální i obsahové požadavky stanovené tímto nařízením. Stávající bezpečnostní listy splňující požadavky stanovené nařízením (EU) 2015/830 musí být uvedeny do souladu s novými požadavky do 31. prosince 2022.

Text nařízení v české verzi: Nařízení Komise (EU) 2020/878


Nové nařízení Komise (EU) 2020/1182 mění přílohu VI nařízení CLP

Bylo zveřejněno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úřední věstník 11. 8. 2020).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182 ze dne 19. května 2020, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění část 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP), vstoupí v platnost koncem srpna 2020. Nařízení mění přílohu VI nařízení CLP zavedením 37 nových, 21 aktualizovaných a zrušením 2 harmonizovaných klasifikací a označení některých látek.

Dodržování nových harmonizovaných klasifikací bude pro látky a směsi požadováno od 1. března 2022, lze jej však použít i před tímto termínem.


Změna příloh I a V nařízení (EU) č. 649/2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1068 přidává do nařízení PIC 22 nebezpečných chemických látek. Byl rovněž zakázán vývoz některých výrobků obsahujících rtuť, např. zářivek.

Nařízení o předchozím souhlasu (PIC, nařízení (EU) 649/2012) provádí v EU Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, upravuje jejich dovoz a vývoz a ukládá povinnosti společnostem, které chtějí vyvážet tyto chemické látky do zemí mimo EU. Nařízení PIC se vztahuje na zakázané nebo přísně omezené chemické látky uvedené v příloze I, která zahrnuje průmyslové chemické látky, pesticidy, biocidní přípravky, dezinfekční prostředky, insekticidy a antiparazitika.

Nejméně jednou ročně Evropská komise přezkoumává seznam chemických látek, na které se nařízení PIC vztahuje. Přezkum zohledňuje vývoj právních předpisů EU a Rotterdamskou úmluvu.

Podle nařízení PIC se na 19 nových záznamů obsahujících 22 látek vztahuje oznámení o vývozu, přičemž 3 z těchto položek (dikvat, glufosinát a propineb) pokrývají 2 látky.

Většina z 22 látek byla do nařízení PIC přidána, protože jsou v EU zakázány jako účinné látky v přípravcích na ochranu rostlin. Některé jsou také přísně omezeny nařízením o biocidních přípravcích a jsou schváleny pouze pro omezený počet biocidních přípravků. Látka imidakloprid se používá také ve veterinárních léčivých přípravcích. Pesticid forát byl přidán po zařazení na seznam podle Rotterdamské úmluvy v roce 2019. Vývoz forátu nyní vyžaduje oznámení o vývozu.

Do přílohy I části 3 PIC byla rovněž doplněna průmyslová chemická látka hexabromcyklododekan (HBCDD) po zařazení na seznam podle Rotterdamské úmluvy v roce 2019. Vzhledem k tomu, že HBCDD je již uveden v příloze V k PIC, je jeho vývoz z EU zakázán.


Povinnosti vyplývající ze zařazení látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC)

Ze zařazení látky na seznam látek (pro případné zahrnutí do přílohy XIV) mohou pro společnosti vyplývat určité zákonné povinnosti. Tyto povinnosti, jež nabývají účinnosti dnem zařazení na seznam, se týkají nejen těchto látek samotných nebo ve směsích, ale také jejich přítomnosti v předmětech. Kandidátský seznam (dále KS) obsahuje látky vzbuzující velmi velké obavy (SVHC), které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí.

 

Kandidátský seznam obsahuje nyní 209 SVHC látek, z nichž 54 látek je zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH tj. na seznam látek podléhajících povolení.

Po zařazení látek do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech.

Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1% hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům.

Společnosti, které jsou v EU a EHP dodavateli látek zařazených na seznam látek (pro případné zahrnutí do přílohy XIV), ať již samotných nebo ve směsích, jsou povinny dodat svým zákazníkům bezpečnostní list. U již vypracovaných bezpečnostních listů je třeba aktualizovat oddíl 15 tak, aby z něj bylo zřejmé, že se jedná o látku vzbuzující mimořádné obavy (čl. 31 odst. 9 písm. a)).

V případě látek splňujících kritéria PBT a vPvB jsou výrobci a dovozci povinni nejpozději v době, kdy jsou tyto látky jako takové zařazeny na seznam látek (pro případné zahrnutí do přílohy XIV), při realizaci opatření řízení rizik k minimalizaci expozice a emise pro člověka a životní prostředí a při jejich doporučování následným uživatelům použít informace ze svých zpráv o chemické bezpečnosti. Na základě výše uvedených doporučení jsou následní uživatelé povinni určit a uplatňovat vhodná opatření k dostatečnému omezení příslušných rizik.

 

Od ledna 2021 budou muset společnosti uvádějící předměty na trh EU oznamovat výrobky do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,1% hmotnostních. Databáze zajistí dostupnost informací o předmětech obsahujících látky SVHC po celý životní cyklus výrobků. Cílem je podpora nahrazování nebezpečných chemických látek v předmětech bezpečnějšími alternativami.

Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení podat oznámení agentuře ECHA.

Informace o všech povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.


Nová vyhláška o energetické náročnosti budov

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo vyhlášku č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, která nahradí vyhlášku č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů.

 

Přípravou této vyhlášky Ministerstvo reagovalo na nezbytnost implementace nové směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Tato směrnice nově upravuje např.  výpočet energetické náročnosti, klade větší důraz na dosažení kvalitního vnitřního prostředí v budovách při snižování energetické náročnosti.

Vyhláška 264/2020 Sb., dále upravuje požadavky na tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie (BTNSE). Současné nastavení parametrů BTNSE neodráží dosažený stavebně-technologický vývoj a významně se odchyluje od parametrů BTNSE stanovených v doporučení Komise (EU) 2016/1318 o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

Některé další úpravy byly navrženy na základě praktických zkušeností s aplikací současného znění platné vyhlášky. Cílem těchto úprav je zejména zvýšení kvality a kredibility průkazu energetické náročnosti budovy, porovnatelnosti výsledků výpočtu energetické náročnosti budov, aktualizace v důsledku technického vývoje, rozšíření energeticky úsporných opatření, změny energetického mixu ČR a přiblížení průkazu energetické náročnosti budov široké veřejnosti.

Vyhláška č. 264/2020 Sb. byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 5. června 2020 a vstupuje v platnost dnem 1. září 2020, čímž dojde ke zrušení současné platné vyhlášky. Vyhlášku č. 264/2020 Sb. je možnost nalézt zde.


Novela zákona o ochraně veřejného zdraví ruší povinnost tzv. Písemných pravidel

Zákon č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, s účinností od 1. května 2020 ruší povinnost pro podnikatele mít zpracovaná tzv. Písemná pravidla pro vybrané nebezpečné chemikálie na pracovišti.   

 

Upravené názvosloví

Novelou se odstraňují terminologické výrazy, které jsou v rozporu se stávající národní i evropskou právní úpravou (zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, nařízení CLP č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí – CLP).  Cílem je nezbytné odstranění terminologických nepřesností způsobující zmatení uživatele/zaměstnavatele.

Zrušení písemných pravidel

V ustanovení § 44a došlo k výraznému zjednodušení pro podnikatelské subjekty, a to odstraněním § 44a odst. 7, který upravuje postup vypracování a projednání textu písemných pravidel o bezpečnosti, ochraně zajišťující zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi. Úprava je považována jako nezbytná, jelikož se jedná o nadbytečnou aktivitu pro podnikatelské subjekty a orgány ochrany veřejného zdraví. Již v současné době je tento postup nahrazen bezpečnostními listy jednotlivých chemických látek či chemických směsí (dle nařízení REACH).

Látky a směsi vysoce toxické - firmám bez omezení

Dosud se smí předat vysoce toxické CHLS jen firmám se zajištěnou odbornou způsobilostí. Nově je možné jejich předání podnikatelům bez omezení.

Upřesnění pro předávání osobám pod 18 let (toxické a žíravé chemikálie)


Novela nařízení o ochraně zdraví při práci

 

Nařízení č. 41/2020 Sb., kterým se mění nařízení č. 361/2007 Sb., o podmínkách ochrany zdraví při práci zapracovává do české legislativy směrnici EU, která zpřísňuje limity vystavení lidí rakovinotvorným látkám při práci, s dělenou účinností, nejdříve od 1. března 2020.

 

Hlavním účelem jejího přijetí byla nutnost upravit vnitrostátní právní řád dle požadavků nové evropské legislativy. Konkrétně jde o transpozici směrnic č. 2017/2398 a  č. 2019/130, kterými se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Vedle toho s novelou přicházejí také další úpravy, jejichž potřeba vyplynula z nedostatků identifikovaných v dosavadní aplikační praxi.

Ustanovení § 18 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. -  minimální opatření k ochraně zdraví při práci s karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, stanoví, není-li zavedení uzavřeného systému technicky uskutečnitelné, musí být expozice zaměstnance snížena na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň. Tento požadavek se nemění, ale je doplněn tak, že v takovém případě práce musí být prováděna pouze v kontrolovaném pásmu.

K tomuto novému požadavku novela připouští výjimky, kdy zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací, které jsou vykonávány krátkodobě, to je méně než 4 hodiny za směnu. Zřízení kontrolovaného pásma se dále nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků, pokud jsou ropné uhlovodíky používány k pohonu spalovacích motorů. 

Ustanovení § 25 odst. 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. – měření a hodnocení lokální svalové zátěže a zařazení práce do kategorie druhé, je také dotčeno novelou. Nově pro rizikové faktory, jimiž jsou fyzická zátěž nebo pracovní poloha, může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie jen  na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví. Novela stanoví i výjimku, kdy se tento požadavek nepoužije. 

Ostatní změny se týkají příloh č. 2 (seznam chemických látek) a č. 3 (seznam prachů) nařízení vlády. Dochází k úpravě hodnot PEL (přípustné expoziční limity) a NPK (nejvyšší přípustná koncentrace), i vlastních seznamů látek (např. přidání nové škodliviny - emise výfukových plynů ze vznětových motorů, s výjimkou odvětví hlubinné těžby a výstavby tunelů dnem 21. února 2023, dále se snižuje PEL a NKP u škodlivin chromu dnem 18. ledna 2025, ze svařování nebo plazmové řezání nebo podobné pracovní postupy, při kterých vzniká dým s obsahem chrómu dnem 17. ledna 2025 a u tvrdých (karcinogenních a senzibilizujících) dřevin dnem 18. ledna 2023)

 

Zaměstnavatelé musí identifikovat a vyhodnotit rizika pro zaměstnance, která jsou spojena s působením karcinogenů a v případě výskytu rizik musí jejich působení zabránit. Pokud je to technicky možné, musí firma nahradit rizikový postup bezpečnějším. Jestliže není možné rizika eliminovat, práce s nebezpečnými látkami musí trvat méně než čtyři hodiny za směnu v kontrolovaném pásmu. Zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků k pohonu spalovacích motorů.

Kromě těchto prací uvádí směrnice jako rizikové také například práci s dehtem, smůlou nebo uhelnými sazemi, azbestem, některými sloučeninami chromu, minerálními oleji, vystavení prachu z tvrdého dřeva nebo oxidu křemičitého. Za rizikové považuje také zpracovávání černého uhlí nebo práci s některými cytostatiky, tedy léky na chemoterapii k léčbě rakoviny.

V případě některých látek, například benzenu, ethylenoxidu, prachu dřev či oxidu křemičitého a žáruvzdorných keramických vláken, má Česko podmínky přísnější než směrnice EU žádá a ty zůstanou na současné úrovni.


Rada přijala jednotný klasifikační systém EU, který má stanovit, co je environmentálně udržitelné, Ekologická stopa Evropy je příliš velká, říká EEA         

 

Rada 15. 4. 2020 přijala nařízení stanovící klasifikační systém EU – tzv. „taxonomii“, která má podnikům a investorům poskytnout jednotná kritéria pro identifikaci ekonomických činností, jež jsou považovány za environmentálně udržitelné (více v příspěvku „Komise má plán, jak financovat udržitelný růst ekonomiky“, Životní prostředí v březnu 2018, v příspěvku „EU chce stanovit, co je environmentálně udržitelné“ Životní prostředí v září 2019 a v příspěvku „Coreper potvrdil dohodu týkající se taxonomie“, Vnitřní trh v prosinci 2019). Taxonomie by měla investorům umožnit přeorientovat své investice na udržitelnější technologie a podniky. Taxonomie má mít zásadní význam pro schopnost EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a splnit cíle Pařížské dohody pro rok 2030. Jedním z těchto cílů je i snížení emisí skleníkových plynů o 40 %, přičemž Komise odhaduje, že k jeho dosažení bude EU muset vyplnit investiční mezeru ve výši přibližně 180 mld. € ročně.

Budoucí rámec má být založen na 6 environmentálních cílech EU: (1) zmírňování změny klimatu; (2) přizpůsobování se změně klimatu; (3) udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů; (4) přechod k oběhovému hospodářství; (5) prevence a omezování znečištění a (6) ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Taxonomie pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně by měla být zavedena do konce roku 2020, aby bylo před koncem roku 2021 zajištěno její uplatňování v plném rozsahu. Pro ostatní 4 cíle by měla být taxonomie zavedena do konce roku 2021, aby mohla být uplatňována nejpozději koncem roku 2022. Rada přijala svůj postoj v prvním čtení. Navrhované nařízení musí být ještě přijato EP ve druhém čtení, aby mohlo nabýt účinnosti.

 

EEA 17. 4. 2020 zveřejnila studii s názvem „Žije Evropa v mezích naší planety? Posouzení ekologické stopy Evropy vzhledem k planetární schopnosti regenerovat“. Krátká odpověď zní ne. Evropa prohrává ve všech 4 posuzovaných rozměrech: koloběh dusíku, fosfor, změny ve využívání půdy a nedostatek vody, kterým Evropané ale zatím trpí lokálně až regionálně. Za velký problém EEA považuje biodiverzitu, proto je ve zprávě popsán i případ Švýcarska, který za udržitelností překvapivě zaostává.

(zdroj: https://www.euroskop.cz)


Nový informační portál EUCLEF

 

Sledujte legislativní povinnosti pomocí nového vyhledávače v evropské chemické legislativě

ECHA zpřístupnila další informační portál EUCLEF. Tento portál má za cíl usnadnit výrobcům a následným uživatelům definovat, které legislativní předpisy se na danou látku vztahují.

Nová on-line služba Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), vyhledávač v evropské chemické legislativě (EUCLEF), poskytuje společnostem zdarma přístup k přehledu 40 předpisů evropské chemické legislativy, s nimiž musí být při své činnosti v souladu.

 

EUCLEF
Jak používat EUCLEF

 


Nová pravidla pro ekodesign sníží spotřebu externích napájecích zdrojů

 

Prvního dubna vstoupilo v platnost nařízení, kterým se stanoví požadavky na ekodesign vnějších napájecích zdrojů. Podle nových pravidel musí být vnější napájecí zdroje, jako například nabíječky na notebooky, energeticky účinnější, což pomůže snížit spotřebu elektřiny a snížit náklady domácností. Celkově je v EU více než 2 miliardy těchto napájecích zdrojů, přičemž do roku 2030 by se díky novým pravidlům měly ušetřit až 4 TWh elektřiny ročně. Kromě toho by se od roku 2030 mělo ušetřit i 1,4 ekvivalentních tun oxidu uhličitého ročně.


Změny v harmonizované klasifikaci látek podle nařízení CLP od 1. 5. 2020

 

Blíží se termín povinné implementace změn klasifikace některých látek zapsaných nebo nově zařazených do seznamu harmonizovaných klasifikací a označení, zveřejněného jako tabulka 3 v příloze VI k nařízení CLP. V návaznosti na stanovené změny klasifikace látek může docházet k potřebě změn klasifikace směsí a ke změně označení dotčených látek a směsí a k potřebě aktualizace dalších informací spojených s oprávněním k uvádění některých směsí na trh.

Nařízení (EU) 2018/1480, označované také jako 13. adaptace (13. ATP) nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP), které vstoupilo v platnost 25. října 2018, je věnováno dvěma okruhům problémů.

Formální změny v úvodu k příloze VI nařízení CLP

Nařízení zavedlo formální opravu termínu uplatnění textových změn v úvodních částech přílohy VI k nařízení CLP, spojených s odstraněním původní tabulky 3.2 obsahující harmonizovanou klasifikaci a označení látek podle směrnice 67/548/EHS. Původní termín uplatnění těchto změn vyhlášený nařízením (EU) 2017/776 na 1. prosince 2018 byl posunut zpětně na termín 1. června 2017.

Druhou formální opravou je dodatečná změna v záhlaví tabulky 3, ve které se mění označení druhého sloupce na „Chemický název” a k názvu předposledního sloupce se připojuje vysvětlující poznámka: „* ATE pro orální, dermální cestu expozice jsou vyjádřeny v mg/kg TH, což znamená miligram na kilogram tělesné hmotnosti.”

Tyto zpětné změny nijak neovlivňují práva a povinnosti výrobců, dovozců, následných uživatelů ani dodavatelů. Pro dotčené osoby ze změn nevyplývají žádné povinnosti.

Změny harmonizované klasifikace látek zapsaných do tabulky 3 v příloze VI k nařízení CLP

Druhá část nařízení (EU) 2018/1480, která vstoupila v platnost 25. října 2018, je vymahatelná (nabývá účinnosti) od 1. května 2020. Období od 25. října 2018 do konce dubna letošního roku je přechodným obdobím, které má sloužit k postupnému a hladkému splnění povinností vyplývajících ze změn harmonizované klasifikace a označení látek uvedených ve 13. adaptaci nařízení CLP. Po 1. květnu 2020 může být již neplnění příslušných povinností vystaveno riziku udělení příslušných sankcí podle chemického nebo biocidního zákona nebo zákona o rostlinolékařské péči.

Zdroj: Verlag Dashöfer


Ve středu 15. 1. 2020 nabyla účinnosti rozsáhlá novela zákona o veterinární péči (veterinárního zákona) pod č. 368/2019 Sb.

 

Změny se dotknou například chovatelů psů, ale také provozovatelů potravinářských podniků či provozovatelů jatek.

Již dva roky platí v ČR povinnost chovatelů pěti a více fen starších dvanácti měsíců (až na výjimky stanovené zákonem) hlásit své chovy příslušné krajské veterinární správě (KVS). Od poloviny ledna se nově tato povinnost rozšířila a  týká se již i chovatelů, kteří chovají tři a více fen. Pokud dojde k následnému snížení počtu fen v chovu pod tři, je chovatel povinen oznámit i tuto skutečnost. V případě, že ve společné domácnosti žije více chovatelů, zvířata se sčítají a oznamovací povinnost má za celou domácnost pouze jeden její člen. Podrobné informace k této problematice včetně upraveného nahlašovacího formuláře jsou k dispozici na internetových stránkách SVS.

Dochází také k úpravě věku, ke kterému musí být štěňata v chovech označena mikročipem. Psi budou muset být označeni nejpozději do tří měsíců věku. Pokud z chovu přechází k novému majiteli před dovršením tří měsíců, musí být v okamžik přechodu již označená. Novela také navyšuje maximální sankci, kterou lze za nesplnění této povinnosti uložit z 20 000 na 50 000 Kč. Nejčastější otázky a odpovědi k problematice povinného označování psů jsou také dostupné na webu SVS.

Novela rovněž zpřísňuje podmínky pro fungování útulků pro toulavá a opuštěná zvířata. Ty budou muset do budoucna pro získání registrace od SVS splnit požadavky dané vyhláškou, kterou připraví ministerstvo zemědělství. Pokud SVS při kontrole útulku zjistí následně opětovné či závažné porušení pravidel, bude moci útulku zrušit registraci. Zpřísňují se také pravidla pro přemísťování šelem a primátů v rámci České republiky. Pro jejich přemístění si bude muset chovatel dopředu vyžádat u SVS veterinární osvědčení. Tím získá veterinární dozor lepší přehled o pohybu těchto zvířat v ČR. V případě přemísťování primátů bude veterinární osvědčení potřeba již od 15. ledna, v případě šelem poté, co bude schválena novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která je aktuálně ve schvalovacím procesu.

Podle zkušeností se zdoláváním afrického moru prasat ve Zlínském kraji byly provedeny právní úpravy tak, aby mohla SVS v budoucnu snadněji nařizovat například zajištění odběru vzorků či vybudování zábran k zamezení volnému pohybu zvěře, omezit či zakázat zemědělcům sklízet, nebo jim nařídit změnu agrotechnických postupů, pokud to bude nezbytné pro likvidaci nákazy. V souvislosti s tím novela upravuje také pravidla pro poskytování náhrad vzniklých aplikací těchto opatření zemědělcům, myslivcům i krajským úřadům, které se na plnění mimořádných veterinárních opatření budou podílet.

Nově je také umožněno vyrábět potraviny z hmyzu coby jedné z tzv. „nových potravin“. Jak chovatelé hmyzu určeného k výrobě potravin pro konzumaci lidmi, tak sloužícího jako krmivo pro zvířata, budou pod veterinárním dozorem a budou muset splňovat některé zákonné požadavky.

Několik změn se dotkne porážek zvířat. Limit pro tzv. domácí porážky (3 kusy ročně) se nově bude vztahovat na skot již od 12 měsíců věku, až dosud to bylo 24 měsíců. Horní věkový limit pro domácí porážky zůstává stejný – 72 měsíců.

Zpřísňují se pravidla pro porážku nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat na jatkách. Ty bude možné nově vykonat pouze za přítomnosti úředního veterinárního lékaře. Porážky na malých jatkách, na nichž nefunguje stálý veterinární dozor, budou muset jejich provozovatelé ohlásit SVS minimálně tři dny dopředu, až dosud to bylo 24 hodin. Novela zavádí tzv. institut úřední veterinární závěry. Veterinární inspektoři budou díky němu moci ve stanovených situacích živočišné produkty na přiměřenou dobu označit plombou, pečetí či jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby bez jeho porušení nebylo možné se zajištěnými produkty manipulovat.

Zákon také stanovuje, že od 1. ledna 2022 vznikne centrální evidence označených psů a jejich chovatelů. Ti budou údaje hlásit do registru, který bude spravovat SVS. V současné době probíhají jednání o podrobnostech vytvoření databáze.


Nový Akční plán EU pro oběhové hospodářství - EU chce snížit množství zbytkového komunálního odpadu na polovinu

 

Množství zbytkového směsného odpadu má klesnout na polovinu. Evropská komise dnes představila plán na snížení spotřeby přírodních surovin v EU: Akční plán pro oběhové hospodářství. Ten byl schválen jako součást tzv. Evropské zelené dohody a navrhuje stanovit cíle pro “snížení celkového množství a vlivů spotřeby surovin”.

 

V Akčním plánu se Evropská komise zavazuje, že do roku 2022 navrhne nová opatření pro zvýšení udržitelnosti výrobků a služeb. Tedy nové zákony, prodlužující životnost výrobků, omezení předčasného zastarávání, proti  výrobkům na jedno použití, o zákazu ničení neprodaného zboží a podobně.

Stanovit cíle pro snižování množství odpadů (pro konkrétní druhy odpadů a pro celkovou produkci odpadů) a snížit tak do roku 2030 produkci zbytkového směsného komunálního odpadu na polovinu.

V nových směrnicích přenést finanční zodpovědnost za sběr a recyklaci na výrobce. Navrhnout vyšší zdanění pro nerecyklovatelné plastové obaly. Novou legislativou zlepšit podmínky pro používání opakovaně použitelných obalů, nádobí a příborů. Zahájit diskuse o budoucí mezinárodní dohodě o správě přírodních zdrojů.

V dokumentu Evropská komise konkrétně rozpracovává poměrně širokou řadu opatření, která by měla vést ke skutečnému přechodu na oběhové hospodářství v celé Evropě. Opatření se nesoustředí jen na konec cyklu výrobků, tedy na odpady, ale jsou naopak systémově řešena a zasahují celý životní cyklus. Nemalá část opatření se proto týká i samotného sektoru výroby konkrétních věcí, ale i obalů, životnosti výrobků, používaných materiálů apod.

Evropská komise i zde znovu opakuje, že vhodnými nástroji na podporu recyklace jsou mimo jiné i cesty daňového zvýhodnění například formou DPH, zelené veřejné zakázky se zapojením podpory recyklovaných výrobků a řada dalších podpůrných nástrojů, které je dle Komise třeba prosadit do národních legislativ co nejdříve.

Jako velmi důležité vidí Evropská komise také splnění cílů v oblasti snižování množství odpadů. Jedním z klíčových cílů v tomto směru je potřeba: "snížit celkovou produkci odpadů a snížit do roku 2030 množství zbytkového (nerecyklovaného) komunálního odpadu o polovinu". Tyto cíle mají samozřejmě své podstatné souvislosti s dalším vhodným rozvojem systémů odpadového/oběhového hospodářství v jednotlivých státech. Dávají také poměrně viditelnou informaci, na jaké technologie je vhodné zaměřit další připravované investice tak, aby to odpovídalo této silné evropské strategii a na jaké již méně. Tyto své politiky zakotvila EU aktuálně také do své EU taxonomy (více viz zde a zde).

 

Kompletní materiál je ke stažení zde, včetně přílohy - Nový akční plán pro oběhové hospodářství - Čistší a konkurenceschopnější Evropa

(Zdroj: CAOH, Hnutí Duha)


Zákon o hospodaření energií a vyhláška o energetických specialistech vydány

 

Novela Zákona o hospodaření energií a Vyhláška o energetických specialistech jsou účinné od 25. ledna 2020.

Specialisty v oboru dlouho očekávaná novela Zákona o hospodaření energií, aneb ZÁKON č. 3/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, vyšel ve Sbírce zákonů, částka 2, která byla rozeslána 10. ledna. Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, tedy 25. ledna 2020.

Ve Sbírce zákonů vyšla i VYHLÁŠKA č. 4/2020 Sb. o energetických specialistech. Tato vyhláška nabývá účinnosti rovněž patnáctým dnem po jejím vyhlášení, tedy 25. ledna 2020.

 

Změna zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií byla nezbytná zejména proto, že tento zákon nedostatečně transponoval směrnice a hrozil tzv. infringement, tj. řízení o porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2016/2131, ve kterém hrozí žaloba a uložení pokuty Soudním dvorem EU. Novela zákona o hospodaření energií má tedy za cíl uvést do souladu českou a evropskou úpravu v oblasti zvyšování energetické účinnosti.

Směrnice 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (směrnice o štítkování), směrnice 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (směrnice o energetické náročnosti budov) a směrnice 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (směrnice o energetické účinnosti) tvoří základní rámec EU pro zvyšování energetické účinnosti. Zákon o hospodaření energií je tedy základem pro zvyšování energetické účinnosti a splnění závazků v této oblasti.

 

V zásadě došlo k úpravě definic řady pojmů.

Napravena byla situace při zpracování průkazu energetické náročnosti budovy PENB, kdy v situaci zařazení budovy do nejvyšší třídy A již nebude nutné navrhovat další zlepšující opatření.

 

Ze zákona povinná kontrola systémů vytápění a systémů klimatizace byla zúžena na systémy s výkonem nad 70 kW. Povinnost zajištění kontroly není, pokud je pro řízení instalován automatizační a řídicí systém budovy nebo je na provoz systému uzavřena smlouva o energetických službách.

 

Zrušena byla možnost nahradit PENB údajem o skutečné spotřebě, který však velmi dobře popisoval realitu. PENB slouží pro porovnávání budov se standardem, či-li jeho vztah k realitě nemusí být zcela těsný.

Zavádí se zpracování PENB na samostatný byt, pokud má byt vlastní zdroj tepla.

 

Novinkou je, že energetickým specialistou pro zpracování PENB se může stát i právnická osoba. Důvodem je skutečnost, že ze zpracování PENB vyplývá vysoká hmotná odpovědnost, zejména u velkých objektů, a tak je žádoucí, aby byla rozšířena potřeba vyšší finanční likvidity zpracovatele.

Zcela se mění systém průběžného vzdělávání energetických specialistů. Opouští se testování znalostí po 3 letech a nově se bude sledovat průběžné vzděláním podle součtu bodů získávaných na odborných seminářích, konferencích atd. podle jejich zařazení na základě rozhodnutí odborné komise MPO. Toto počítání bodů začíná nanovo, takže body z minula se nepočítají.

Vyhláška o energetických specialistech má poměrně velký rozsah. Poměrně detailně definuje okruhy znalostí, které musí žadatel o osvědčení prokázat. Popisuje povinný i nepovinný rozsah činnost při zpracování posudku, auditu. Rozsah je daný i množstvím příloh, typizovaných formulářů pro žadatele, zápisu ze zkoušky aj.

 

Nový přístup zahrnuje veškeré oblasti nakládání s energií určitého subjektu, tedy nejen spotřebu energie, ale energetické hospodářství jako celek. Energetický specialista na základě vstupní analýzy rozhodne, v jakých ucelených částech energetického hospodářství je příležitost pro zlepšení energetické účinnosti, a navrhne pro ně opatření ke zvýšení energetické účinnosti, respektující požadavky na ekonomickou efektivnost a dopad na životní prostředí

Udělování oprávnění energetických specialistů se rozšířilo i pro právnické osoby, aby byly podmínky k vykonávání činností energetického specialisty stanoveny stejně. Činnosti energetického specialisty může vykonávat i osoba usazená v jiném členském státě EU, je-li držitelem opevnění v dané zemi a je-li toto oprávnění uznáno MPO.

 

Mění se i podoba státního programu na podporu úspor energie, který navazuje původní úspěšný Program EFEKT. Program je zaměřen na realizaci energeticky úsporných opatření zejména v oblasti konečné spotřeby energie, zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a větší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie.


Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, které nabylo účinnosti dne 2. ledna 2013, upravuje v ČR agendu, která se zpravidla označuje jako "RoHS"

 

Označení „RoHS“ je akronymem složeným z počátečních písmen anglického označení Restriction of Hazardous Substances (tj. omezování nebezpečných látek). RoHS je dnes široce používaným označením, které se týká elektrických a elektronických zařízení uváděných na trh. Agenda RoHS je historicky svázána s aktivitou Evropské komise, která v roce 2000 předložila návrh, který byl nakonec v podobě směrnice č. 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označována jako „RoHS 1“) vyhlášen v roce 2003.

V českém právním řádu byla poprvé agenda RoHS upravena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých jiných zákonů a jeho prováděcí vyhláškou č. 352/2005 Sb. s účinností od 1. 7. 2006. Oba předpisy transponovaly směrnici RoHS 1.

Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezování některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (dále jen „nařízení vlády“) s účinností od 2. ledna 2013 provádí zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění a současně transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označovaná jako „RoHS 2“).

Nařízení vlády upravuje práva a povinnosti výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců, kteří elektrická a elektronická zařízení uvádí na trh v České republice a distributorů, kteří tato zařízení na trh v České republice dodávají. Cílem nařízení vlády je, aby elektrozařízení, která jsou uváděna na trh, obsahovala s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí některé nebezpečné látky (olovo, rtuť, kadmium šestimocný chrom, polybromované bifenyly a polybromované difenylethery) v homogenních materiálech pouze v množství, jež je stanoveno jako maximálně přípustné.

 

Nařízení vlády se vztahuje na všechna elektrozařízení, která náleží do celkem 11 kategorií (produktových skupin):

1.       velké spotřebiče pro domácnost,

2.       malé spotřebiče pro domácnost,

3.       zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení,

4.       spotřební elektronika,

5.       osvětlovací zařízení,

6.       elektrické a elektronické nástroje,

7.       hračky, vybavení pro volný čas a sporty,

8.       zdravotnické prostředky,

9.       monitorovací a řídicí přístroje včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů,

10.    výdejní automaty a

11.    jiná elektrozařízení, která nespadají do žádné z výše uvedených kategorií.

 

Nařízení vlády současně stanoví výčet výrobků/typů zařízení, která nespadají do jeho rozsahu působnosti, a dále obsahuje řadu výjimek pro konkrétní použití nebezpečných látek, včetně přechodných ustanovení upravujících dobu, po kterou tyto výjimky ze zákazu používání některých nebezpečných látek platí.

 

Za elektrická a elektronická zařízení se pro účely nařízení vlády pokládají všechna, která k plnění alespoň jedné ze zamýšlených funkcí vyžadují elektrickou energii nebo elektromagnetické pole a zařízení k výrobě, přenosu a měření této energie a pole, která jsou určena pro použití se střídavým napětím nepřesahujícím 1000 V a stejnosměrným napětím nepřesahujícím 1500 V.

 

Výrobci, dovozci, popř. zplnomocnění zástupci výrobců mají povinnost prokázat shodu elektrozařízení, která má tři prvky (technická dokumentace, EU prohlášení o shodě a označení CE).

 

Evropská komise kontinuálně provádí proces přizpůsobování vědeckému a technickému pokroku, který se zahajuje na žádost výrobců. Komise posuzuje žádosti o výjimky ze zákazu používání některých nebezpečných látek (tj. olova rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyleteherů (PBDE)). Komise hodnotí celkové dopady na životní prostředí, zdraví a bezpečnost spotřebitelů, zabývá se dostupností náhrad a hodnocením sociálních a hospodářských dopadů náhrad.

Výjimky, které Evropská komise přijímá delegovanými akty ve formě směrnic Komise v přenesené pravomoci, jsou všechny od 31. 12. 2016 transponovány do příloh č. 2 a 3 nařízení vlády.

Přehled všech platných delegovaných směrnic, které jsou do nařízení vlády transponovány: Přehled delegovaných směrnic - výjimky

 

MPO k usnadnění orientace v problematice RoHS vydalo Manuál. Ten je určen k využití všem hospodářským subjektům (výrobcům, zplnomocněným zástupcům, dovozcům a distributorům) jako úvod do problematiky, má usnadnit jejich orientaci v nařízení vlády a poskytnout jim přehled povinností, které z tohoto předpisu vyplývají.

 

Časová působnost nařízení vlády

Aktuálně je nejdůležitějším mezníkem 22. červenec 2019. Od tohoto dne došlo k:

·         rozšíření rozsahu působnosti na všechna „ostatní EEZ“ - jiná elektrozařízení, která nespadají do žádné z výše uvedených produktových kategorií (1 – 10);

·         elektrozařízení, na která se dosud vztahovala výjimka na základě přechodného ustanovení v zákoně č. 169/2013 Sb. (novela zákona o odpadech), a to s výjimkou těch, která jsou nařízením vlády č. 481/2012 Sb. v platném znění explicitně vyloučena;

·         rozšíření počtu omezovaných látek o DEHP, BBP, DBP a DIBP u všech kategorií elektrozařízení s výjimkou zdravotnických prostředků (včetně zdravotnických prostředků in vitro), monitorovacích a řídicích přístrojů (včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů), a to na základě novely nařízení vlády č. 391/2016 Sb.

Podrobné informace najdete v upozornění.

 

Ode dne 12. června 2019 došlo na základě novely nařízení vlády č. 101/2018 Sb. k:

·         odstranění bariéry pro sekundární trh, prodej elektrozařízení jako použitých výrobků, které byly na trh uvedeny před 22. 7. 2019 a mají nadlimitní obsah nebezpečných látek, nebude po 22. 7. 2019 zakázán;

·         úpravě podmínek pro opětovné používání náhradních dílů pro opravy, opětovné použití, modernizací funkcí nebo zvýšení kapacity u elektrozařízení náležejících do všech produktových skupin. U vymezených náhradních dílů se nebude uplatňovat požadavek na striktní podlimitní obsah některých nebezpečných látek;

·         zařazení píšťalových varhan mezi výrobky, na které se rozsah působnosti nařízení vlády nevztahuje;

·         úpravě definice pojmu nesilniční pojízdný stroj určený výlučně k profesionálnímu použití.

 

Ode dne 22. července 2021 dojde na základě novely nařízení vlády č. 391/2016 Sb. k:

rozšíření počtu omezovaných látek o DEHP, BBP, DBP a DIBP u zdravotnických prostředků (včetně zdravotnických prostředků in vitro), monitorovacích a řídicích přístrojů (včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů)

 

Kontrolou plnění povinností všech hospodářských subjektů ke všem kategoriím elektrozařízení je pověřena Česká obchodní inspekce s výjimkou kategorie zdravotnické prostředky, u kterých kontrolní činnost provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv.

 

Dosavadní novely nařízení vlády

·         nařízení vlády č. 121/2020 Sb., s účinností od 1. května 2020

·         nařízení vlády č. 146/2019 Sb., s účinností od 1. července 2019, od 22. července 2019, a od 1. března 2020

·         5. prosince 2016 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 391/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Více informací o novele najdete ve zprávě 2016.

·         června 2018 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 101/2018 Sb. Více informací o novele najdete ve zprávě 2018.

 

Nařízení vlády č. 146/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., bylo vyhlášeno dne 19. června 2019 ve Sbírce zákonů. Návrhem se transponuje 17 směrnic EU; účinnost novely nastává ve třech termínech.

Cíle novely nařízení vlády: zavedení nových výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, jmenovitě olova, oxidu olova, kadmia a jeho sloučenin, a to v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu 

 

Účinnost novely nařízení vlády v následujících termínech: 

dne 1. července 2019 ve vztahu k výjimkám pro použití:

·         olova ve skleněných nebo keramických částech některých elektrických a elektronických dílů, (podle směrnice č. 2018/736/EU);

·         olova v letovacích pájkách pro pájení otvorem v diskoidních a plochých vícevrstvově uspořádaných keramických kondenzátorech, (podle směrnice č. 2018/737/EU;

·         olova v prvcích ladicích potenciometrů z kovovo-keramických materiálů, (podle směrnice č. 2018/738/EU;

·         olova jako legujícího prvku v oceli (podle směrnice č. 2018/739/EU);

·         olova jako legujícího prvku ve slitinách hliníku (podle směrnice č. 2018/740/EU);

·         olova jako legujícího prvku ve slitinách mědi (podle směrnice č. 2018/741/EU);

·         olova v pájkách s vysokým bodem tavení (podle směrnice č. 2018/742/EU).

 

dne 22. července 2019 ve vztahu k výjimce pro použití olova v ložiscích a pouzdrech používaných v nesilničních zařízeních určených k profesionálnímu využití (podle směrnice č. 2019/178/EU)

 

dne 1. března 2020 ve vztahu k výjimkám pro použití:

·         olova v dielektrických keramických částech některých kondenzátorů (podle směrnice č. 2019/169/EU);

·         olova v dielektrických keramických materiálech na bázi PZT pro některé kondenzátory (podle směrnice č. 2019/170/EU);

·         kadmia a jeho sloučenin v elektrických kontaktech (podle směrnice č. 2019/171/EU);

·         olova v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým čipem a nosičem v pouzdrech integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“ (podle směrnice č.  2019/172/EU);

·         olova a kadmia v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na sklo (podle směrnice č. 2019/173/EU);

·         olova v křišťálovém skle podle směrnice Rady 69/493/EHS (podle směrnice č. 2019/174/EU);

·         oxidu olova v těsnicí fritě používané ve výrobě okenních montážních celků pro některé laserové trubice (podle směrnice č. 2019/175/EU);

·         olova v pokovené vrstvě některých diod (podle směrnice č. 2019/176/EU);

·         olova jakožto aktivátoru ve fluorescenčním prášku výbojek obsahujících luminofory (podle směrnice č. 2019/177/EU)

 

Transponují se tyto předpisy EU:

1/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2018/736 ze dne 27. února 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova ve skleněných nebo keramických částech některých elektrických a elektronických dílů;

2/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2018/737 ze dne 27. února 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v letovacích pájkách pro pájení otvorem v diskoidních a plochých vícevrstvově uspořádaných keramických kondenzátorech;

3/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2018/738 ze dne 27. února 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v prvcích ladicích potenciometrů z kovovo-keramických materiálů;

4/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2018/739 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku v oceli;

5/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2018/740 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku ve slitinách hliníku;

6/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2018/741 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku ve slitinách mědi;

7/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2018/742 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v pájkách s vysokým bodem tavení;

8/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2019/169 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v dielektrických keramických částech některých kondenzátorů;

9/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2019/170 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v dielektrických keramických materiálech na bázi PZT pro některé kondenzátory;

10/ směrnice 2019/171 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia a jeho sloučenin v elektrických kontaktech;

11/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2019/172 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým čipem a nosičem v pouzdrech integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“;

12/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2019/173 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova a kadmia v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na sklo;

13/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2019/174 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v křišťálovém skle podle směrnice Rady 69/493/EHS;

14/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2019/175 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití oxidu olova v těsnicí fritě používané ve výrobě okenních montážních celků pro některé laserové trubice;

15/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č.  2019/176 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v pokovené vrstvě některých diod;

16/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2019/177 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jakožto aktivátoru ve fluorescenčním prášku výbojek obsahujících luminofory;

17/ směrnice Komise v přenesené pravomoci č. 2019/178 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v ložiscích a pouzdrech používaných v nesilničních zařízeních určených k profesionálnímu využití.

Zdroj: MPO