Metodický návod pro předkládání žádostí o vyjádření MPO dle zákona o odpadech - recyklace plastů

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydává metodický návod pro recyklaci plastů z hlediska požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH). Metodický návod informuje také o podkladech, které je potřebné předložit k vydání vyjádření MPO o ukončení režimu odpadu dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Na úrovni EU nebyl dosud vydán žádný legislativní předpis pro problematiku ukončení režimu odpadu pro plasty, z tohoto důvodu Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo obecnou informaci k povinnostem provozovatelů zařízení k recyklaci plastů a ukončení režimu odpadu. Metodický návod mj. definuje doklady, které je nutné doložit MPO pro potřeby řízení k vyjádření MPO v případě recyklace plastů. Recyklaci je třeba posuzovat případ od případu a je výhradní zodpovědností každého jednotlivého výrobce/dovozce, aby jím uváděné zpětně získané látky, směsi nebo předměty na trh byly v souladu se zákonem o odpadech, nařízením REACH a dalšími evropskými či národními legislativními opatřeními nebo technickými předpisy podle zamýšleného konečného způsobu využití finálního výrobků z recyklátu. Další podrobnosti zde.

Ke stažení: Metodický návod pro předkládání žádostí o vyjádření MPO podle §10 odst. 5 zákona o odpadech – recyklace plastů [pdf, 960 kB]

Novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady

Dne 30. 9. 2022 poslalo MŽP do připomínkového řízení novelu vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady (č. 273/2021 Sb.). Podle předkládací zprávy ministerstvo přistoupilo k novelizaci vyhlášky s cílem zabránit nepřiměřeným dopadům na povinné osoby, protože některé povinnosti od ledna 2023 by měly velmi významné ekonomické dopady pro průmyslové podniky a obce. Návrh novely zejména obsahuje: úpravu podmínek zákazu skládkování nebezpečných odpadů s ohledem na kapacitní možnosti zařízení v České republice (přechodně do roku 2028), posun přechodného období pro přechod na nová pravidla pro vedení odpadové evidence a podávání hlášení o produkci a nakládání s odpady (do konce roku 2024, aby byly povinné osoby schopny přizpůsobit své elektronické systémy), zmírnění podmínek pro upravené kaly a pro jejich aplikaci na zemědělskou půdu v návaznosti na studii Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského z roku 2021, vyjasnění přechodných pravidel pro přechod odpad/neodpad u recyklovaných stavebních a demoličních odpadů, opravu limitní hodnoty obsahu benzo(a)pyrenu a celkového obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech pro zasypávání. V souvislosti s posunem přechodného období pro vedení odpadové evidence a podávání hlášení se rovněž navrhuje upravit přechodná období i v dalších vyhláškách (Katalog odpadů, vyhláška o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností a vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností). Navrhovaná účinnost vyhlášky je 1. leden 2023. Připomínkové řízení poběží do 21. 10. 2022. Zdroje: CAOH (ke stažení) / INISOFT / Portál ODok

MŽP deklaruje, že do roku 2023 bude nový ISOH2

Ministerstvo životního prostředí započalo v loňském roce přípravy nového informačního systému odpadového hospodářství – ISOH2. Pro novou éru odpadového hospodářství je podle něj nezbytné zajistit dostatečnou informační podporu. Pokrok v digitalizaci pomůže k vyšší efektivitě odpadového hospodářství. Česko tak jde vstříc centralizaci správy systému pokrývajícího agendy odpadového hospodářství.

Statistiky a reporting pro odpadové hospodářství díky tomu získají jednotnou základnu. Vedle vysoké míry automatizace, která bude vyžadovat kontrolu úředníka jen v případě chybného podání či v rámci specifických systémových logických chyb, budou využity nejnovější technologie a moderní architektura systému. Také bude realizován nový provozní model, který veškeré náklady na provoz tohoto nového informačního systému včetně zajištění nezbytných technologií, aplikačních úprav a legislativního souladu přenese na Ministerstvo životního prostředí, čímž bude vytvořen jednotný centrálně spravovaný agendový informační systém. ISOH2 rovněž optimalizuje stávající procesy, snižuje administrativní náročnost a zefektivňuje činnosti, kdy v rámci některých algoritmů při zpracování dat odstraní duplicitně prováděné operace. Nastavuje vysokou úroveň bezpečnosti informačních systémů. Nasazení nového informačního systému ISOH2 municipalitám pomůže také v těchto oblastech: pravidelné vyhodnocování odpadového hospodářství, získání podkladů pro správní a kontrolní činnost, vedení zákonem požadovaných evidencí.

ISOH2 bude navíc plně integrován napříč všemi dílčími agendami odpadového hospodářství stejně jako napříč všemi orgány veřejné správy, které vykonávají činnosti spojené s odpadovou legislativou. Všechny tyto agendy budou v produkčním prostředí k dispozici od 1. ledna 2023. ISOH2 bude tvořit komplexní funkční a datovou základnu a bude také plně integrován na jiné klíčové informační systémy MŽP, mezi které patří např. Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) a Centrální registr životního prostředí (CRŽP). ISOH2 představuje společně s těmito systémy základ nové architektury informačních systémů resortu životního prostředí, přes které mimo jiné firmy a další subjekty hlásí institucím veřejné správy informace o vlivu jejich ekonomické činnosti na životní prostředí. Cílem je naplnit motto eGovernmentu „Obíhají data, nikoliv občan“.

Novou směrnici NIS 2 bude muset splnit více než 6 000 českých firem

V příštím roce vstoupí v platnost nová evropská směrnice NIS 2, která určuje nová pravidla při řešení kybernetické bezpečnosti uvnitř organizací. Ačkoliv se o ní moc nemluví, bude mít zásadní dopad na fungování tisíců českých firem. Zavádí totiž řadu pravidel pro zajištění bezpečnosti jejich kyberprostoru proti hackerským útokům.

NIS 2 jako základ kybernetického zabezpečení EU

V průběhu několika posledních let se dramaticky zvýšil počet kybernetických útoků na kriticky důležité organizace státu i soukromé subjekty. Tyto útoky způsobily dlouhodobé výpadky a obrovské finanční škody. Přitom výhled do budoucna není vůbec optimistický. Útoků bude stále přibývat. Nahrává jim probíhající digitální transformace společnosti, kterou značně urychlila koronavirová krize. Ta rozšířila možnosti pro různé hrozby a přináší nové problémy vyžadující komplexní řešení. Nová Strategie kybernetické bezpečnosti EU (NIS 2) hodlá zabezpečit globální a otevřený internet tím, že zdokonalí všechny nástroje a zdroje k zajištění bezpečnosti na úrovni samotných organizací.

6 000 českých firem bude muset řešit kybernetické zabezpečení

Je bláhové si myslet, že hackerské útoky se soustřeďují pouze na úřady či nemocnice. Ve stejném ohrožení jsou i soukromé firmy. Zde je problém o to větší, že většinou nejsou na podobné útoky připraveny a dosud je vůbec neřeší. Bezpečné, dvoufaktorové přihlášení do důležitých systémů, zavedení odolné kryptografie, zálohování dat či řízení rizik je pro ně zcela neznámá oblast. Přitom útoky na ně mohou způsobit daleko větší škody než útoky na běžné úřady. Hackeři dnes dokážou na dálku ovládnout dávkovače chemických látek či výrobní linky potravinářských firem.

Směrnice NIS 2 bude povinná a bude se týkat jen v ČR tisíců nových subjektů. Přitom maximální pokuta za její nedodržení bude 10 000 000 Kč, nebo 2 % z celkového celosvětového ročního obratu společnosti.

Na které organizace se směrnice NIS 2 vztahuje?

Směrnice NIS 2 dělí organizace do dvou samostatných košů. Subjekty zásadního významu („essential“) a subjekty důležité („important“). Kromě očekávaných oborů (energetika, nemocnice atd.) jsou zde i obory zcela nové, především potravinářství, nakládání s odpady (zařízení určená pro nakládání s odpady, obchodníci, zprostředkovatelé, dopravci podle zákona č. 541/2020 Sb., kromě těch, pro které nakládání s odpady není jejich hlavní ekonomickou činností) či chemický průmysl (Subjekty, poskytující služby v chemickém průmyslu, tzn. výrobci, distributoři, včetně maloobchodníka, který skladuje a uvádí na trh chemickou látku nebo předmět). Základním kritériem pro zařazení firmy pod NIS 2 je tedy její obor, dále roční obrat a počet zaměstnanců (NIS 2 se vztahuje pouze na organizace střední a velké velikosti).

Přehled oborů spadajících pod NIS 2:

· energetika (elektřina, dálkové vytápění a chlazení, ropa, plyn a vodík)

· doprava (letecká, železniční, vodní a silniční)

· bankovnictví a infrastruktury finančních trhů

· zdravotnictví a výroba farmaceutických a zdravotnických prostředků

· pitná voda a odpadní vody

· digitální infrastruktura, výměnné uzly internetu, poskytovatelé služeb DNS, registry internetových domén nejvyšší úrovně (TLD)

· poskytovatelé služeb cloud computingu, poskytovatelé služeb datových center, sítě pro doručování obsahu

· poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru a veřejné sítě elektronických komunikací a služby elektronických komunikací

· veřejná správa / poštovní a kurýrní služby

· nakládání s odpady, chemické látky

· potraviny

· výroba jiných zdravotnických prostředků, počítačů a elektroniky, strojního zařízení a motorových vozidel

· digitální poskytovatelé (internetová tržiště, internetové vyhledávače a platformy služeb sociálních sítí)

Pod NIS 2 tedy bude spadat většina komerčních subjektů! Publikace směrnice NIS 2 v Úředním věstníku EU je plánována v 4Q/2022 (transpoziční lhůta je 21 měsíců – do 3Q/2024). U nás bude novelizován současně platný zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti.

Směrnice stanovuje okruhy bezpečnostních opatření, které mají členské státy rozpracovat ve svých právních předpisech a uložit je budoucím povinným osobám:

· Analýza rizik a politiky bezpečnosti informací;

· Zvládání incidentů;

· Kontinuita činností (tj. business kontinuita), přičemž směrnice tento okruh ještě rozvádí o příklad zálohování, zotavení (disaster recovery) a krizové řízení;

· Bezpečnost v rámci dodavatelského řetězce;

· Bezpečnost v rámci pořízení, vývoje a údržby systémů;

· Politiky a postupy pro hodnocení účinnosti bezpečnostních opatření (tj. audit);

· Praktiky základní počítačové hygieny a vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti;

· Politiky a postupy týkající se využívání kryptografie a tam, kde je to vhodné, také šifrování;

· Bezpečnost lidských zdrojů, řízení přístupů a aktiv;

· Využívání vícefaktorového ověření identity, bezpečných komunikačních nástrojů a nástrojů pro nouzovou komunikaci.

Povinnosti měst a obcí v roce 2022 dle nové odpadové legislativy

Rok 2022 přináší pro obce a města řadu změn a nových povinností plynoucích z nové odpadové legislativy. Není zrovna malá, a proto jsme pro vás v tomto článku shrnuli stěžejní požadavky, vztahující se na všechna města a obce bez ohledu na to, kolik vyprodukují odpadu nebo jsou-li provozovateli zařízení určeného pro nakládání s odpady. Významnou novinkou letošního roku je povinnost obcí informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o vybraných aspektech odpadového hospodářství obce. Konkrétně dle § 60 odst. 4 zákona č. 541/2020 Sb. musí obce zveřejnit: informace o způsobech a rozsahu odděleného soustřeďování komunálních odpadů; informace o využití a odstranění komunálního odpadu; informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu; kvantifikované výsledky odpadového hospodářství včetně nákladů na provoz obecního systému. Přesná forma sdělení není specifikována, je tedy na uvážení jednotlivých obcí, jaký způsob zvolí. Společnost EKO-KOM připravila na svých internetových stránkách novou sekci INSPIRÁTOR, která je určena zastupitelům samospráv měst a obcí a zástupcům městských a obecních úřadů. Inspirátor slouží jako pomůcka pro zajištění efektivní komunikace témat z oblasti nakládání s komunálními odpady směrem k občanům a jako „pomocník“ ke splnění nové zákonné povinnosti. Příležitostí, jak lze obsažené materiály při komunikaci využít, existuje hned celá řada – místní zpravodaj, informační letáky do schránek, letáky ve stojanech na úřadech, regionální deníky, webové stránky či sociální sítě obce (např. Facebook, Twitter nebo Instagram) apod. Více tisková zpráva zde.

Nová vyhláška o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání

Ve Sbírce zákonů, částce č. 133, vyšla nová vyhláška č. 284/2022 Sb., která s účinností od 15. října 2022 nahrazuje stávající vyhlášku č. 193/2013 Sb.

Důvodem novely vyhlášky je upřesnění transpozice nové evropské směrnice EP a Rady (EU) 2018/844, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, která vznikla v rámci tzv. Zimního balíčku. Tato směrnice mj. upravuje požadavky na inspekce klimatizačních systémů, systémů vytápění a instalaci tzv. automatizačních a řídicích systémů budovy. Některé další úpravy jsou navrženy na základě praktických zkušeností aplikace současného znění platné vyhlášky.

Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatel zajistí kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání podle této vyhlášky, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud kontrola podle vyhlášky č. 193/2013 Sb. nebyla provedena. V případě kontroly klimatizačního systému provedené podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., od které uplynulo více než 5 let, zajistí vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatel kontrolu systému klimatizace podle této vyhlášky do 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. V případě kontroly klimatizačního systému provedené podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., od které uplynulo méně než 5 let, počíná běh lhůty pro pravidelné provádění kontroly podle § 4 odst. 4 této vyhlášky od posledního dne kalendářního roku, ve kterém byla provedena kontrola klimatizačního systému podle vyhlášky č. 193/2013 Sb.

Metodický návod pro oddělené soustřeďování potravinového a kuchyňského odpadu

Odbor odpadů MŽP vydává metodický návod pro oddělené soustřeďování potravinového a kuchyňského odpadu rostlinného a živočišného charakteru z domácností v rámci systému nakládání s biologickým odpadem. Odkládání potravinového a kuchyňského odpadu přichází v úvahu jak v případě, že je obecní systém nastaven pouze pro biologické odpady rostlinného původu, tak v případě, že obec přebírá i odpady živočišného původu, tak i v případě komunitního kompostování. V jednotlivých případech se ovšem liší rozsah potravinových a kuchyňských odpadů, které mohou být předány do obecního systému. Metodický návod (PDF, 153 kB) ke stažení

Omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí

Ve Sbírce zákonů, částce číslo 112, právě vychází očekávaný zákon č. 243/2022 Sb. o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, a zároveň zákon č. 244/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Zákon stanovuje práva a povinnosti pro celou řadu vybraných plastových výrobků, a to především jednorázových plastových výrobků, které nejsou vyrobeny, navrženy či uváděny na trh tak, aby mohly být během svého životního cyklu vícekrát využity nebo mohly projít několika cykly tím, že budou vráceny výrobci k opětovnému naplnění, nebo opětovně použity ke stejnému účelu, ke kterému byly určeny. Odpovědi na nejčastější dotazy + Přehled zákonem zaváděných opatření (PDF, 2 MB) ke stažení

Ekodesign udržitelných výrobků

Evropská komise představila v tomto roce návrh nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků. Návrh vychází ze stávající směrnice 2009/125/ES o ekodesignu, jejíž oblast působnosti rozšiřuje, a to jak z hlediska jednotlivých kategorií výrobků, tak i nově stanovených požadavků na ně. Návrh nového nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků rozšiřuje stávající rámec směrnice pro ekodesign tím, že zahrnuje širokou škálu výrobků, u kterých stanovuje celou řadu požadavků a kritérií. U konkrétních skupin výrobků prosazuje environmentálně udržitelnější výrobky oběhového hospodářství, aby výrobky byly trvanlivější, spolehlivější, snadněji udržovatelné a opravitelné, modernizovatelné, repasovatelné a recyklovatelné, účinně využívající energii a zdroje a udržitelné i v dalších aspektech. Zajištěním delší životnosti výrobků, co nejdelšího zachování jejich hodnoty a zvýšení využívání recyklovaného obsahu ve výrobcích se sníží závislost na přírodních zdrojích a materiálech, čímž se zmenší environmentální a klimatické stopy výrobků. Jednotný trh zamezí rozdílům v legislativě jednotlivých členských států a vytvoří ekonomické příležitosti k inovacím a tvorbě pracovních míst, zejména v souvislosti s repasováním, údržbou, recyklací a opravami. Předpokladem je, že nové nařízení umožní do roku 2030 úsporu primární energie ve výši 132 Mtoe (milionů tun ropného ekvivalentu). Takové množství odpovídá 150 miliardám m³ zemního plynu. Návrh nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků je součástí balíčku návrhů předložených Komisí v rámci Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je transformovat EU na společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, snižující své uhlíkové a materiálové stopy, začleňující oběhovost do celého hospodářství, ve kterém bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Balíček mimo návrhu nařízení zahrnuje také novou strategii týkající se textilií (trvanlivější, opravitelné, opětovně použitelné a recyklovatelné textilní výrobky), stavebních výrobků (cíle v oblasti klimatu a udržitelnosti zastavěného prostředí), kroky k ukončení likvidace neprodaného spotřebního zboží a rozšíření zelených veřejných zakázek a pobídky pro udržitelné výrobky. Dále návrh obsahuje nová pravidla, umožňující spotřebitelům transparentní informování o environmentální udržitelnosti regulovaných výrobků – tzv. digitální pas. Více zde.

Metodické sdělení k nakládání s pražci

Odbor odpadů MŽP vydává metodické sdělení pro upřesnění postupu nakládání s opětovně použitými dřevěnými výrobky ošetřenými kreosotovými oleji před 31. 12. 2002 pro jiný než původní účel, ke kterému byly vyrobeny, ve smyslu platných právních předpisů: Metodika (ke stažení).

Nová pravidla pro podávání zpráv podniků o udržitelnosti: Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné politické dohody

V České republice se reportování takzvaných “ESG” informací dotkne více než tisícovky společností. Cílem legislativy je zajistit transparentnost na trhu a umožnit efektivní přesměrování financí do zelené transformace ekonomiky. Směrnice požadavky rozšiřuje na všechny velké společnosti splňující alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně 1 miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Povinnost bude dopadat i na všechny společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodované na regulovaných trzích na burze (mimo mikro společností). Směrnice především reaguje na požadavky bank, investorů, ale i samotných firem.

Důvodem pro úpravy reportingu je snaha zvýšit transparentnost na trhu, omezit greenwashing, a poskytnout jasné vodítko firmám, která ESG data jsou podstatná. Směrnice má vyřešit současné chaotické prostředí, které vytváří ESG ratingové agentury a dobrovolné standardy, které mají na firmy různorodé požadavky na informace, což pro firmy i investory představuje nadměrnou administrativní zátěž a dodatečné náklady. Nové reportovací standardy řeší tuto situaci podobně jako standardy finančního reportingu. Předběžné návrhy standardů už jsou zveřejněné, finální podobu získají na podzim. Finální text po formálním schválení má být členskými státy transponován do 18 měsíců. Směrnice počítá s účinností pro firmy od roku 2024. Nová pravidla se hned od 1. 1. 2024 budou vztahovat na největší korporace, které už nyní reportují podle stávající legislativy NFRD. Kategorie velkých společností nad 250 zaměstnanců má stanovený nejzazší termín pro reporting na 1. ledna 2025, přičemž o tomto zdržení platnosti rozhodnou jednotlivé státy. Kótované malé a střední podniky se k reportingu připojí od roku 2026, mohou ale ještě využít dvouletou výjimku z povinnosti. Dá se očekávat, že i od ostatních malých a středních podniků budou klíčová ESG data vyžadovat finanční instituce i velcí odběratelé, například aby dokázaly dopočítat svou uhlíkovou stopu (Scope 3).

Firmy budou zveřejňovat své strategie i data o emisích

Jednotné reportovací standardy, které směrnice zavádí, stanoví indikátory pro hodnocení udržitelnosti a odpovědnosti firmy napříč všemi ESG oblastmi. Zahrnou tedy environmentální (E) a sociální oblast (S), včetně řízení neboli “governance” (G). Firmy budou zveřejňovat jednak informace o svých strategiích, rizicích, politikách a cílech, a jednak standardizovaná ESG data. Pro první kategorii povinné standardy vymezí, jaké informace mají být poskytnuty, ale konkrétní obsah bude záležet na přístupu firmy. Je například legitimní uvést, že firma klimatický cíl nemá. Díky standardům také firmy získají srovnatelná kritéria pro své rámcové dekarbonizační plány. Podle těchto kritérií pak své plány vysvětlí včetně toho, zda jsou v souladu s reálným dosažením klimatické neutrality v roce 2050 anebo transparentně uvedou, že dekarbonizační plán nemají. Tím se má zamezit greenwashingu, který v současné době dominuje této oblasti reportingu. Standardy stanoví konkrétní indikátory, podle kterých budou firmy reportovat ESG data.

Mezi ty hlavní patří:

· přímé a nepřímé emise skleníkových plynů (uhlíková stopa) a výroba a spotřeba energií

· spotřeba surovin a odpad (cirkulární ekonomika)

· využití vody

· množství případných znečišťujících látek produkovaných firmou

· přímé dopady na biodiverzitu

· údaje o vlastní pracovní síle (charakteristika pracovní síly, life-work balance indikátory, úrazovost, mzdová nerovnost)

Informace o klimatu a vlastní pracovní síle budou vzhledem k jejich relevanci de facto povinné pro všechny firmy. V ostatních oblastech budou firmy reportovat na základě posouzení, zda čelí rizikům nebo mají významné dopady.

Nová pomůcka při uplatňování směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí

Směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ve znění směrnice 2014/52/EU), tzv. směrnice EIA, stanovuje rámec pro vnitrostátní předpisy ohledně posuzování vlivů na životní prostředí, a to u záměrů široké škály. V praxi je tak často obtížný výklad definic a ustanovení daných směrnic u konkrétních záměrů, aby bylo možné určit, zda pod působnost směrnice (resp. vnitrostátního předpisu) spadají a jak se mají případně posoudit.

Postupem času se vyvíjí jak praxe odpovědných posuzujících orgánů, tak výklad soudů. Evropská komise proto mimo jiné na základě toho vydala Oznámení Komise týkající se uplatňování směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, které má za úkol na jednom místě poskytnout podklad ke zlepšení a správnému uplatňování směrnice EIA. Komise nicméně sama uvádí: „Existuje mnoho praktických situací, které jsou často složité, a vzhledem k tomu, že se směrnice EIA vztahuje na širokou škálu odvětví a typů záměrů, není možné poskytnout vyčerpávající seznam příkladů. Je možné, že příslušné vnitrostátní orgány budou muset požadavky směrnice EIA uplatňovat na individuální bázi a vyhodnocovat každý jednotlivý případ s ohledem na konkrétní okolnosti.“ Členské státy a odpovědné orgány jsou proto vyzvány k zapojení se na tvorbě srovnávací analýzy, ze které by do budoucna mohly vzejít metodiky na úrovni EU k provádění směrnice EIA.

Jak měřit environmentální stopu po dobu životního cyklu produktů a organizací?

Jedním z hlavních cílů Green Dealu je boj s tzv. greenwashingem. Sjednocení a nastavení pravidel je potřebné v různých oblastech, a to mimo jiné i u stanovení environmentální stopy v oběhovém hospodářství, jelikož environmentální parametry produktů či organizací jsou nyní obtížně rozlišitelné na trhu. Za účasti široké škály zúčastněných stran (zejména zástupců průmyslových odvětí, včetně malých a středních podniků) proto vytvořila Komise metody stanovení environmentální stopy, které v minulých letech prošly pilotními fázemi. Na základě jejich výsledků nyní Komise vydala doporučení (jeho opravu) o používání těchto metod. Jejich využití lze nyní očekávat v rámci politik či systémů pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu všech druhů produktů, včetně zboží, služeb i organizací. Budou-li tak například společnosti vyžadovat environmentální profil životního cyklu od svých dodavatelů, mohou tyto metodiky posloužit jako jednotný a transparentní systém pro dané posouzení. Metodiky jsou natolik podrobné, že poslouží pro posouzení skutečně širokého spektra prvků životního cyklu „oběhovosti“ zboží, služeb i organizací.

Spolehlivé a správné měření environmentálního profilu produktů a organizací a informace o něm jsou základním prvkem při rozhodování širokého spektra subjektů o environmentálních otázkách. Metody stanovení environmentální stopy produktu a stanovení environmentální stopy organizace („metody stanovení environmentální stopy“) umožňují společnostem měřit a sdělovat jejich environmentální profil, a tím soutěžit na trhu na základě spolehlivých informací o životním prostředí. Obsahují podrobné pokyny, jak modelovat a vypočítat environmentální dopad produktů a organizací. Metody stanovení environmentální stopy jsou založeny na stávajících mezinárodně uznávaných postupech, ukazatelích a pravidlech.

Až 9 razítek v 1: Jednotné environmentální stanovisko usnadní stavebníkům život

Ministerstvo životního prostředí připravilo stručný zákon o jednotném environmentálním stanovisku pro zjednodušení současného složitého systému vydávání mnoha stanovisek podle devíti různých zákonů. Z pohledu stavebníka dojde k zásadnímu zjednodušení a zrychlení procesu povolování staveb. V budoucnu bude díky novému zákonu vydáváno v oblasti ochrany životního prostředí pro konkrétní stavbu pouze jedno stanovisko a pouze jedním úřadem. Garantem odbornosti a ochrany veřejného zájmu přitom zůstane MŽP, které poslalo návrh zákona do mezirezortního připomínkového řízení, a to souběžně s návrhem novely stavebního zákona v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Obě změny mohou být tak projednávány současně. Vydání JES se předpokládá jako podklad pro rozhodnutí o povolení záměru dle stavebního zákona a navazující řízení ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Více zde.

Novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady

Ve Sbírce zákonů vyšla vyhláška č. 78/2022 Sb., která mění vyhlášku č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Vyhláška č. 78/2022 Sb., na 5 let zrušuje bod č. 11 v příloze č. 4 části A vyhlášky č. 273/2021 Sb., který zní: „Odpady skupiny 18 a odpady vzniklé jejich úpravou.“ V praxi to znamená, že odpady ze zdravotnictví a veterinární péče a/nebo z výzkumu s nimi souvisejícího se od 9.4.2022 až do 1.1.2027 smějí ukládat na skládky. Jde o odpady, které nemají nebezpečné vlastnosti nebo prošly dekontaminací, jež je zbavila nebezpečné vlastnosti: různé plastové odpady, jako jsou nádoby a obaly, ale i další druhy, to se týká také inkontinenčních pomůcek, například hygienických plen z domovů pro seniory a sociálních zařízení. Do stejné skupiny odpadů, které budou moci na skládku, patří i obvazy, sádrové obvazy, prádlo či oděvy na jedno použití. Tato část tvoří zhruba pětinu všech zdravotních odpadů.

MŽP vydalo několik nových metodických pokynů v rámci nové odpadové legislativy

· Metodické sdělení MŽP odborně způsobilým osobám pro vzorkování odpadu a odborně způsobilým osobám pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

Metodické sdělení odboru odpadů MŽP ke vzdělávacímu programu pro provádění a řízení vzorkování odpadů a ke školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

· Metodické sdělení obcím ke způsobu použití údajů o komunálních odpadech převzatých zařízením od fyzických osob

Odbor odpadů MŽP vydává metodické sdělení k informování obcí o možnosti použití údajů o komunálních odpadech převzatých zařízením k nakládání s odpady od fyzických osob (občanů), které jim byly oznámeny za uplynulý kalendářní rok.

· Metodický pokyn k ohlašovacím povinnostem lékáren ve vztahu k odpadu léčiv z domácností.

Odbor odpadů MŽP vydává metodický pokyn ke stanovení postupu ohlašování údajů o množství odpadu léčiv z domácností a postupu ohlášení souhrnných údajů z průběžné evidence odpadů lékáren.

· Metodické sdělení k plnění některých povinností výrobců výrobků

Odbor odpadů MŽP vydává Metodické sdělení k plnění některých povinností výrobců baterií a akumulátorů, elektrozařízení, pneumatik a vozidel podle zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.

Vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností vyšla ve Sbírce zákonů

Dlouho očekávaná vyhláška vyšla pod číslem 16/2022 Sb. s účinností od 1. února 2022.

Tato vyhláška (také tzv. „výrobková vyhláška“) je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Tento zákon je jedním ze čtyř zákonů, které nově upravují oblast odpadového hospodářství. Kromě daného zákona se jedná o zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností (tzv. změnový zákon), a zákon č. 545/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech (zákon o obalech). Uvedené zákony nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Cílem zákona o výrobcích s ukončenou životností je zejména zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí před negativními dopady odpadů z vybraných výrobků. Vybranými výrobky, kterých se daná právní úprava týká, jsou elektrická a elektronická zařízení (elektrozařízení), baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla. Účelem nové právní úpravy je komplexně upravit problematiku vybraných výrobků, a to od jejich výroby a uvedení na trh až po jejich zpracování poté, kdy se staly odpadem, tj. výrobky s ukončenou životností. Daný zákon v plném rozsahu nahrazuje dosavadní právní úpravu výrobků s ukončenou životností v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech. Spolu se zákonem č. 185/2001 Sb. byly zrušeny i všechny dosavadní prováděcí právní předpisy, a je tedy nezbytné, aby byly nahrazeny novými. Tato vyhláška upravuje podrobnosti nakládání s odpadními elektrozařízeními, odpadními bateriemi a akumulátory a odpadními pneumatikami. Podrobnosti nakládání s vozidly s ukončenou životností jsou samostatné vyhlášky č. 345/2021 Sb. Hlavním cílem vyhlášky je zlepšení nakládání s výrobky s ukončenou životností a dosažení stanovených cílů zpětného odběru, recyklace a dalších způsobů využití. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zejména zvýšením informovanosti konečných uživatelů ohledně nakládání s výrobky s ukončenou životností, zlepšením a ověřováním vykazovaných evidencí těchto výrobků a rovněž zlepšením postupů při zpracování a dalším nakládání s výrobky s ukončenou životností.

MŽP spustilo nový systém plnění ohlašovacích povinností – ISPOP2

Ministerstvo životního prostředí dnem 3. 1. 2022 úspěšně spustilo nový Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) a Centrální registr životního prostředí (CRŽP). Oba systémy představují základ nové architektury informačních systémů resortu životního prostředí, přes které mj. firmy a další subjekty hlásí institucím veřejné správy informace o vlivu jejich ekonomické činnosti na životní prostředí. Nové systémy odpovídají aktuálním technologickým a legislativním požadavkům a splňují požadavky e-governmentu a kyberbezpečnosti. Do nového systému ISPOP byla přenesena hlášení za rok 2018 a novější. V systému CRŽP jsou všechny registry ze starého systému ISPOP včetně údajů o uživatelských účtech (stávající uživatelé nemusí provádět opětovnou registraci). Změna architektury se dotkla i dalších agendových systémů MŽP (IPO, HNVO, SEPNO, ISOH), které byly upraveny tak, aby mohly využívat výše zmíněné centrální systémy. Nový systém ISPOP je nadále dostupný na adrese www.ispop.cz a zajišťuje pouze příjem a zpracování hlášení. Pro splnění ohlašovací povinnosti poskytuje jako nástroj HTML formuláře, které jsou dostupné on-line (nikoliv již PDF formuláře).

Během ověřovacího provozu se mohou objevovat dílčí výpadky, nebo skryté vady, které mohou komplikovat uživatelský komfort či omezovat práci. O odstávkách, výpadcích a plánovaných nedostupnostech systémů budou bezprostředně informovat portály jednotlivých systémů (zejména www.ispop.cz, crzp.mzp.cz). Na těchto portálech jsou také k dispozici pomocné návody, příručky a často kladené dotazy (FAQ) pro usnadnění práce.

Jak postupovat v případě problémů

Technické problémy systému, respektive především vynaložení a doložení vynaložení veškerého úsilí ohlásit zákonem požadované informace do systému, mohou s ohledem na individuální okolnosti případu představovat tzv. liberační důvod podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (zproštění právnické i fyzické osoby podnikající odpovědnosti za přestupek). V případě, že nastanou problémy s ohlašováním v důsledku výpadků systému, MŽP ohlašovatelům doporučuje:

· pořídit printscreen/fotografii obrazovky nebo video obrazovky, ze kterých je zřejmé, že systém obsahuje chybu, která znemožňuje plnění uložené povinnosti,

· uchovat doložitelnou komunikaci s technickou podporou dotčených systémů,

· stáhnout/uchovat si potvrzení o nedostupnosti/chybě na straně správce nebo provozovatele systémů (v případě nedostupnosti systému provozovatel systému zpětně vydává na webových stránkách potvrzení o výpadku),

· archivovat komunikaci s příslušným úřadem, vůči kterému je činěno podání.

Za případné technické problémy se Ministerstvo životního prostředí všem uživatelům systémů omlouvá.

Nové legislativní povinnosti při nakládání s odpady od 1. ledna 2022

Nový odpadový zákon č. 541/2020 Sb. (NOZ) a jeho hlavní prováděcí vyhláška č. 273/2021 Sb. stanovují původcům i oprávněným osobám spoustu nových povinností, některé s různým přechodným obdobím, nicméně ty nejdůležitější mají nastavenou účinnost od 1. ledna 2022. V souhrnu se jedná o tyto povinnosti:

1. Každý občan má povinnost v případě vzniku stavebního a demoličního odpadu prokázat orgánům provádějícím kontrolu, že předal tento odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství příslušným oprávněným osobám, což musí mít zajištěno písemnou smlouvou před jeho vznikem, v souladu s § 13 odst. 1 písm. e) a § 15 odst. 2 písm. b) a c) NOZ; s výjimkou případu, kdy toto množství produkovaného stavebního a demoličního odpadu může předat obci podle § 59 NOZ

2. Původce odpadu má povinnost při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby dodržet postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití a recyklace v souladu s § 15 odst. 2 písm. f) NOZ a § 42 a § 82 odst. 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

3. Původce odpadu má povinnost:

s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady spolu s odpadem předat provozovateli zařízení nebo obchodníkovi s odpady údaje o své osobě a údaje o odpadu (v rozsahu bodu 1 přílohy č. 12 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.) nezbytné pro zjištění, zda smí být s daným odpadem v zařízení nakládáno nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít; tyto údaje mohou být nahrazeny základním popisem odpadu, v případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k zasypávání předat údaje formou základního popisu odpadu (v rozsahu bodu 2 přílohy č. 12 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.); v případě první z opakovaných dodávek odpadu je součástí základního popisu odpadu stanovení kritických ukazatelů, o nichž je původce odpadu povinen v případě opakovaných dodávek předávat informace; na základě dohody s původcem odpadu může zajistit zpracování základního popisu odpadu provozovatel zařízení, do kterého je odpad předáván, nebo zprostředkovatel, za zpracování základního popisu však odpovídá původce odpadu, v souladu s § 15 odst. 2 písm. d) a e) NOZ a § 24 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

4. Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci, která obsahuje kromě jiného nově i záznam o zůstatku odpadů k 31. prosinci roku (převod zůstatku na 1. ledna 2022). Údaje je možné odvodit z míry naplnění a objemu soustřeďovacích prostředků a jejich běžné hmotnosti při předávání do zařízení k nakládání s odpady.

5. Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku (tj. do 28.2.2022) hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za rok 2021 (to platí i pro vlastní sklad odpadu podle přílohy č. 4 k NOZ bodu 12). Provozovatel zařízení, a obchodník s odpady je povinen zaslat do 28. února následujícího kalendářního roku (tj. do 28.2.2022) hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok, a to i v případě, že v zařízení nebylo po celý uplynulý kalendářní rok nakládáno s odpady, aniž by byl provoz zařízení celoročně přerušen. Hlášení nezasílá provozovatel zařízení a obchodník s odpady, jejichž provoz nebo činnost byly přerušeny po celý uplynulý kalendářní rok (POZOR: průběžná evidence odpadů včetně kódů nakládání se za roky 2021/2022 ještě může vést v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb. v původním znění).

6. Provozovatel zařízení je povinen v případě, že přebírá komunální odpady (skupina 20 Katalogu odpadů) od fyzických osob, oznámit obci, na jejímž území odpad vznikl, do 15. ledna druh a množství převzatého odpadu za předchozí kalendářní rok (tj. do 15. 1. 2022 za rok 2021), na formuláři podle přílohy č. 19 k vyhlášce č. 273/2021 Sb. v souladu s § 17 odst. 1 písm. h) NOZ a § 38 této vyhlášky

7. Mobilní zařízení ke sběru odpadu musí být označeno jedním bílým štítkem nebo samolepkou o šířce 50 cm a výšce minimálně 20 cm s černým nápisem „Mobilní sběr odpadu“; označení může být umístěno na boční straně vozidla (§ 3 odst. 5 vyhlášky č. 273/2021 Sb.).

8. Požadavky na parametry kamerového systému podle § 41 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 273/2021 Sb. musí být splněny u provozovatele zařízení, do nějž jsou přebírány kovové odpady podle přílohy č. 23 k vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Evropská Komise navrhla přísné limity pro nebezpečné látky v odpadech

Evropská komise zveřejnila návrh nařízení, které se zaměřuje na omezení škodlivých chemických látek v odpadech, konkrétně perzistentních organických znečišťujících látek (POP). Cílem návrhu je snížit množství těchto látek v odpadech a zabránit tak jejich opětovnému vstupu do ekonomiky prostřednictvím druhotných surovin. POP jsou látky, které mají toxické vlastnosti a zůstávají v životním prostředí velmi dlouho. Existuje u nich proto vysoké riziko, že se stanou součástí potravinového řetězce. Přestože se tyto látky již běžně nevyužívají, jsou součástí odpadu např. z vodotěsných textilií, nábytku, plastů nebo elektronických zařízení. Konkrétně se jedná o perfluoroktanovou kyselinu (PFOA) a její soli a příbuzné sloučeniny, dikofol a pentachlorfenol, jeho soli a estery. Návrh je součástí Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro oběhové hospodářství.

EVI 8 odchází a přichází ENVITA

INISOFT dospěl po dvaceti letech tvorby software pro odpady k zásadnímu milníku. Jedná se o generační výměnu software pro firemní sféru vzhledem k technologickým a legislativním změnám. Software EVI 8 je po dvaceti úspěšných letech blízko konce svého životního cyklu. Tento konec byl uspíšen novou legislativou v oblasti odpadů, která přináší velkou řadu změn. Všichni kolem sebe pozorujeme rychlý vývoj informačních technologií a známe výhody, které nám poskytuje, a proto již více než před pěti lety začal INISOFT budovat nástupce svých současných programů, který se jmenuje ENVITA a už dva roky jej úspěšně provozuje a rozvíjí ve firmách.

Metodické sdělení k nastavení poplatků za komunální odpad

Odbor odpadů MŽP vydává Metodické sdělení k informování obcí o možnostech nastavení poplatků za komunální odpad v souvislosti s novelizací zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, který s účinností od 1. ledna 2021 zavádí nové poplatky za komunální odpad. Stáhněte si: Metodické sdělení

Vyhláška o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností

Ve Sbírce zákonů v částce č. 152 vychází další očekávaná prováděcí Vyhláška pod číslem 345/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s autovraky s účinností od 1. října 2021… Tato vyhláška nahrazuje stávající vyhlášku č. 352/2008 Sb.

Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

Ve Sbírce zákonů v částce č. 119 vyšla dlouho očekávaná důležitá prováděcí Vyhláška pod číslem 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady s účinností od 7. srpna 2021, ale s mnoha přechodnými ustanoveními… Vyhláška obsahuje 84 § a 52 příloh.

Příručka pro obce a města k novému zákonu o odpadech - ČAOH

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) připravila další přehlednou příručku, tentokrát pro obce a města.

Obce a města jsou velmi důležitými původci odpadů. V novém zákoně jim byla navíc historicky poprvé stanovena zásadní a ne zrovna jednoduchá povinnost, a to dosáhnout vytyčených úrovní třídění komunálních odpadů v zákonem stanovených letech. Obce a města mohou v tomto směru využít řady svých zákonných kompetencí a možností, jak přimět své občany dostatečně třídit. Jednotlivé obce a města musí ve spolupráci s vybranou svozovou společností co nejdříve nastavit systém tak, aby zákonem stanovené povinnosti ve vztahu k třídění, mohla obec odpovídajícím způsobem postupně naplnit. Třídící cíle jsou pro obce závazné.

Stáhněte si: Příručka pro obce

Příručka pro živnostníky k základním povinnostem při nakládání s odpady - ČAOH

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) na základě dlouhodobé spolupráce s obecními svazy a s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR připravila tuto přehlednou příručku, jako materiál rozšiřující povědomí o povinnostech drobných původců odpadů. Stáhněte si: Příručka pro živnostníky

Metodický pokyn MŽP k nakládání s odpady vzniklými v důsledku živelné pohromy - tornáda

Odbor odpadů MŽP vydává tento Metodický pokyn k zajištění plnění povinnosti správného nakládání s odpady vzniklými v důsledku mimořádné události - živelné pohromy (tornáda). Stáhněte si: Metodický pokyn

Metodické sdělení k zajištění bezpečného uskladnění odpadu z nedovolené nebo nedokončené přepravy odpadů

Odbor odpadů MŽP vydává metodické sdělení k zajištění bezpečného uskladnění odpadu z nedovolené nebo nedokončené přepravy odpadů podle zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech a nařízení 1013/2006. Stáhněte si: Metodické sdělení

Metodický pokyn k zařazování odpadů a k plnění evidenčních a ohlašovacích povinností

Ministerstvo životního prostředí vydalo Metodický pokyn k zajištění jednotného zařazování odpadů a plnění evidenčních a ohlašovacích povinností podle zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech a vyhlášky č. 8/2021 Sb. o Katalogu odpadů. Stáhněte si: Metodický pokyn

Metodický pokyn k zajištění plnění povinnosti odděleného soustřeďování komunálního odpadu u podnikatelů

Ministerstvo životního prostředí vydalo Metodický pokyn k zajištění plnění povinnosti odděleného soustřeďování komunálního odpadu u právnických a podnikajících fyzických osob.

Metodika ke stažení: OODP-Metodický pokyn_třídění.pdf

Metodický pokyn k možné době provozu zařízení ke sběru a zpracování vozidel s ukončenou životností

Metodický pokyn k možné době provozu zařízení ke sběru a zpracování vozidel s ukončenou životností. Stáhněte si: Metodický pokyn

MOBILNÍ SBĚR A VÝKUP ODPADŮ – POZOR NA PLATNOST POVOLENÍ!

Dle přechodného ustanovení zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech platí jen do konce roku 2021!

Nový zákon o odpadech již není úplnou novinkou, protože je účinný od 1. ledna 2021, přesto si na něj v praxi stále teprve zvykáme. Ponechme teď stranou nejasné výklady a chybějící prováděcí předpisy, protože některé povinnosti vyplývající ze zákona jsou jednoznačné. Sem patří i postupný konec platnosti souhlasů a dalších povolení vydaných podle předchozího zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Přechodná ustanovení nového zákona nastavila různě dlouhá období u různých typů zařízení, kdy je bude ještě možné provozovat na základě souhlasů vydaných v minulých letech. Provozovatelé zařízení k mobilnímu sběru odpadů mohou podle § 14 odst. 1 starého zákona provozovat svou činnost do konce letošního roku. Od 1. ledna 2022 budou muset mít nové povolení k mobilnímu sběru odpadů podle § 21 odst. 2 nového zákona, které vydává krajský úřad příslušný podle sídla společnosti. Dobrou zprávou je, že takové povolení bude mít územní platnost pro celou Českou republiku.

Lze předpokládat, že se úřadům nashromáždí mnoho žádostí, které by nemusely do konce roku stihnout vyřídit. Proto zákon umožňuje, aby v takovém případě šlo provozovat zařízení pro mobilní sběr a výkup odpadů i po 1. lednu 2022 dle původního souhlasu. Podmínkou však je, že se žádost o nové povolení podá nejpozději do 30. června 2021. Pak bude souhlas podle starého zákona platit až do nabytí právní moci nově vydaného povolení. Je tedy nejvyšší čas požádat příslušný krajský úřad o nové povolení. Nabízím odbornou pomoc se zpracováním žádosti a nového provozního řádu a s provedením celým procesem schvalovacího řízení.

Aktualizované otázky a odpovědi k jednorázovým plastům

Ministerstvo životního prostředí připravilo odpovědi na nejčastější dotazy k povinnostem vyplývajícím ze směrnice EU 2019/904 (SUP) a návrhu zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. V příloze naleznete přehledný dokument: OODP-otazky_odpovedi_SUP-20210419.pdf

MŽP vydává osvětlovací příručku pro obce, projektanty i občany

Ministerstvo životního prostředí vydává novou pomůcku pro obce, ale i další zájemce, kteří chtějí omezit světelné znečištění ve městech a jejich okolí. Jednoduchá osvětlovací příručka – Doporučení pro moderní osvětlování je aktualizací příručky pro obce z podzimu 2017. Nově se vedle veřejného osvětlení zabývá i možnostmi šetrného svícení ve venkovním prostoru obecně.

MŽP vydalo dvě nové metodiky pro nakládání s pneumatikami

Ministerstvo životního prostředí vydalo dvě nové metodiky, které se týkají problematiky nakládání s pneumatikami jako odpadem. Zákon o výrobcích s ukončenou životností („ZVUŽ“) upravuje podmínky zpětného odběru odpadních pneumatik. Toto ustanovení nicméně vzbuzuje ze strany (nejen) obecních úřadů řadu otázek, jak má být správně vykládáno, a proto odbor odpadů MŽP vydal stanovisko, které objasňuje možnosti obcí, resp. obecních sběrných dvorů při sběru odpadních pneumatik. S ohledem na rozmanitost pneumatik uváděných v České republice na trh vydal dále odbor odpadů MŽP metodické sdělení, které slouží k určení, na které pneumatiky se ZVUŽ vztahuje a na které nikoliv. Metodiky jsou ke stažení níže.

OODP-Stanovisko_pneumatiky_sberne_dvory-20210414.pdf

OODP-Stanovisko-pneumatiky-20210406.pdf

Pokyny pro sestavení bezpečnostních listů jsou nyní přeloženy do jazyků EU

V souladu s aktuální podobou přílohy II nařízení REACH byly upraveny pokyny pro sestavení bezpečnostních listů a překlady jsou nyní k dispozici. Jejich obsah byl aktualizován, aby zohledňoval změny zavedené novým zněním nařízení REACH, včetně nanoforem, jednoznačného identifikátoru složení (UFI), vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému nebo rozšíření oddílu 9 týkajícího se fyzikálních a chemických vlastností. Aktualizace dále přináší vysvětlení k uplatňování dvouletého přechodného období (do konce roku 2022). Pokyny k nařízení REACH jsou dostupné zde.

Metodický návod pro nakládání s obsahy bezodtokých jímek odpadních vod (odpad 20 03 04 - Kal ze septiků a žump)

Odbor odpadů ve spolupráci s odborem ochrany vod MŽP vydává metodický návod k zajištění jednotného postupu při nakládání s obsahy bezodtokých jímek odpadních vod.

Stáhněte si: Metodický návod.pdf

Metodický podklad pro třídící linky - Příprava výstupů z třídění plastových odpadů pro výrobu paliv z odpadů

Ministerstvo životního prostředí v rámci probíhající diskuse k využití části vytříděných plastových odpadů a v souladu se strategií Ministerstva životního prostředí omezovat skládkování odpadů, připravilo podklad pro třídící linky ke zlepšení kvality výstupů využitelných při výrobě paliv z odpadů. Metodický podklad se věnuje možnostem přípravy kvalitních výstupů z třídění plastových odpadů na třídících linkách, tak aby byly výstupy použitelné pro výrobu paliv z odpadů. Pokud bude kvalitní výstup na třídících linkách připravován, pak se zlepší využitelnost vytříděných frakcí. Zároveň se bude naplňovat požadavek zákona na omezování skládkování výstupů z třídění.

Stáhněte si: Tridici_linky_vystupy_metodika_duben2021.pdf

Metodický návod MŽP k používání identifikačních čísel provozoven (IČP)

Odbor odpadů MŽP vydává metodický návod k zajištění jednotného používání identifikačních čísel provozoven (IČP). Stáhněte si: Metodický návod

Metodické sdělení MŽP k platbě poplatků za komunální odpad dle zákona o místních poplatcích

Odbor odpadů MŽP informuje prostřednictvím sdělení o možnostech placení poplatků za komunální odpad. Stáhněte si: Metodické sdělení

Pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadů

Podrobnosti k části vydávání vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech - zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadů. Pro druhotné suroviny a recyklované materiály/ výrobky (dále jen recyklovaný výrobek) platí stejné postupy jako pro výrobky z primárních surovin. Před uvedením na trh musí výrobce určit jeho vhodné použití, neboť zná nejlépe jeho vlastnosti a má informace o původu stavebního a demoličního odpadu. Použití recyklovaných výrobků může mít případná omezení pro použití výrobku s ohledem na jeho vlastnosti.

Pro více informací pro uvádění recyklovaných výrobků pocházejících ze stavebních a demoličních odpadů se doporučuje navštívit portál, Recyklujme stavby, na stránkách České agentury pro standardizaci, kde je zveřejněn katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin. Katalog je rozdělen do dvou sekcí: přehled druhotných surovin a recyklovaných výrobků. Jsou zde uvedeny legislativní požadavky a související předpisy, normy i zkušební postupy pro uvádění recyklovaných výrobků na trh. Ke stažení je i interaktivní offline verze katalogu.

Pro úplnost je třeba uvést, že v současné době se připravuje nová právní úprava pro stavební výrobky, kterou zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, a tím je samostatný zákon o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb a o změně některých zákonů. Zákon by měl komplexně řešit jak uvádění stavebních výrobků na trh, tak i pravidla pro jejich použití do staveb v České republice a upravuje oblast dozoru nad trhem pro stavební výrobky. Usnesením vlády č. 1343 ze dne 21. prosince 2020 vláda ČR schválila návrh zákona o stavebních výrobcích. Dne 15. 1. 2021 vláda předložila návrh Poslanecké sněmovně. Předpokládaná účinnost celého zákona by měla být od 1. ledna 2023, s výjimkou některých ustanovení, která by měla nabýt účinnost dnem 1. ledna 2022. V současné době probíhá také revize nařízení CPR včetně revize 7. základního požadavku na stavby „Udržitelné využívání přírodních zdrojů“.

Vyjádření MPO dle zákona o odpadech

Ministerstvo průmyslu a obchodu s účinností nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech v případě ukončení odpadového režimu vydává vyjádření, zda se výsledná věc běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti, zda pro ni existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh. V souvislosti s platností nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech vznikla Ministerstvu průmyslu a obchodu nová povinnost vydávání vyjádření v případě ukončení odpadového režimu dle § 9 odst. 2 zákona o odpadech, kdy odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem.

Podklady žádosti / Průvodní dokumentace

Metodické sdělení odboru odpadů MŽP k plnění některých povinností výrobců baterií a akumulátorů, elektrozařízení, pneumatik a vozidel

V návaznosti na nabytí účinnosti zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností dnem 1. ledna 2021 vydává odbor odpadů MŽP toto metodické sdělení, které má za cíl vyjasnit některé otázky týkající se plnění povinností výrobců baterií a akumulátorů, elektrozařízení, pneumatik a vozidel.

Stáhněte si: Metodický pokyn (PDF, 241 kB)

Metodický pokyn odboru odpadů MŽP k zajištění plnění povinností žadatelů (zařízení, obchodníci, zprostředkovatelé)

Odbor odpadů MŽP vydává metodický pokyn k vyjasnění postupu plnění povinností žadatelů o povolení nových zařízení pro nakládání s odpady, o souhlas s provozem malého zařízení, o povolení obchodování s odpady a ohlašovacích povinností povinných osob v oblasti ohlašování zařízení pro nakládání s odpady, obchodování s odpady a zprostředkování nakládání s odpady a přidělování identifikačních čísel, vzhledem k tomu, že v současné době jsou návrhy nových prováděcích předpisů k novým zákonům odpadového hospodářství stále ještě v legislativním procesu.

Stáhněte si: Metodický pokyn (PDF, 490 kB)

MŽP: Přehled prováděcích předpisů. Jak je to s termíny?

V souvislosti s novou legislativou pro odpady, výrobky s ukončenou životností a obaly připravuje Ministerstvo životního prostředí celkem šest vyhlášek.

K zákonu o odpadech budou tři prováděcí předpisy:

· vyhláška o katalogu odpadů a hodnocení jejich nebezpečných vlastností - pod č. 8/2021 Sb. s přechodným ustanovením (odpady se do 31. prosince 2023 zařazují ke druhu odpadu podle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů, ve znění účinném přede dnem 1. 1.2021, nebezpečná vlastnost HP 14 Ekotoxický může být do 31. prosince 2023 posuzována podle tabulky č. 1.1 v příloze č. 1 k vyhlášce č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu).

· vyhláška k asfaltovým směsím,

· vyhláška k nakládání s odpady.

K zákonu o výrobcích s ukončenou životností budou dvě vyhlášky: vyhláška k autovrakům a k výrobkům s ukončenou životností (pneumatiky, baterie, elektro).

K novele zákona o obalech bude jedna prováděcí vyhláška.

Podrobně k jednotlivým vyhláškám:

Vyhláška k nakládání s odpady - meziresortní připomínkové řízení ukončeno. Probíhá vypořádání připomínek. Předpokládaný termín uveřejnění ve Sbírce zákonů: duben / květen.

Vyhláška k asfaltovým směsím - meziresortní připomínkové řízení ukončeno. Probíhá vypořádání připomínek.

Vyhláška k autovrakům - meziresortní připomínkové řízení ukončeno. Probíhá vypořádání připomínek.

Vyhláška k výrobkům s ukončenou životností - meziresortní připomínkové řízení bude probíhat v lednu 2021.

Vyhláška k obalům - meziresortní připomínkové řízení ukončeno, připomínky kompletně vypořádány a vyhláška odeslána na LRV.

Prioritou MŽP je projednat prováděcí předpisy co nejdříve, aby všechny subjekty znaly i veškeré podrobnosti související s novou legislativou. Zároveň do vyhlášek byla dána přechodná období, která umožní se v dostatečném čase požadavkům přizpůsobit. Dále je nutné vzít v potaz, že u některých vyhlášek probíhá (nebo bude probíhat) technická notifikace na úrovni EU.

Metodické podklady MŽP k nové legislativě jsou k dispozici na webu MŽP (nově schválené budou postupně doplňovány).

EKOKOM: Změny v systému od roku 2021

V souvislosti s poměrně zásadními změnami evropské obalové legislativy, které se promítají i do české právní úpravy, dochází po dlouhé době i k zásadní úpravě rozsahu evidence obalů a obalových odpadů. Nová předpokládaná struktura Výkazu o produkci obalů by měla být platná od 1. 1. 2021. Poprvé by tedy podle ní měli podniky vykazovat v dubnu 2021. Nový způsob vedení evidence obalů s množstvím názorných příkladů je podrobně vysvětleno v Metodice pro vyplňování čtvrtletních výkazů.

Pro rok 2021 se také v reakci na novou legislativu a měnící se ekonomické podmínky zvyšují platby městům a obcím za třídění obalového odpadu o průměrných 11 %. Současně se výrazně zvyšují platby třídícím linkám zejména v případě plastů. Jednotkové sazby za tunu materiálu předaného k recyklaci se zvyšují podle jednotlivých druhů o 30 až 40 %, u některých až na dvojnásobek. Od toho si slibujeme silnou motivaci třídících linek ke zvýšení účinnosti dotřídění odpadu pro recyklaci, tedy ke zvýšení celkového množství odpadu předaného k recyklaci a omezení výmětů. Očekáváme proto, že v důsledku vyšší recyklace naše celkové platby na úpravu a recyklaci odpadu vzrostou téměř na dvojnásobek. Spolu s připravovanou přímou podporou recyklace komplikovaných druhů plastů, by tyto kroky měli nejen zajistit bezproblémové třídění obalových odpadů v podmínkách ekonomické nestability, ale i jeho další rozvoj.

Celá zpráva viz: https://www.ekokom.cz/news/840/212/Zmeny-v-systemu-EKO-KOM-pro-rok-2021

Metodický výklad k postupu oznamování nebezpečných směsí od 1. 1. 2021

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo metodický výklad k postupu oznamování nebezpečných směsí v souladu s přílohou VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008.

Výklad je určen pro dovozce a následné uživatele nebezpečných chemických směsí s nebezpečnými vlastnostmi ovlivňující lidské zdraví nebo mající nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti v souvislosti s aplikací nové změny zákona č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon). Výklad má zároveň usměrnit přechodného ustanovení bodu č. 1.4 přílohy VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ve vztahu k výjimkám stanoveným podle § 2 odst. 2 zákona č. 350/2011 Sb. Výklad je rovněž určen orgánům dozoru nad trhem k zajištění shodného přístupu při posuzování plnění zákonných povinností všech dotčených subjektů na trhu.

Dokument ke stažení:

Metodický výklad MZ - příloha VIII nařízení CLP (formát pdf)

Nové metodické pokyny MŽP pro novou odpadovou legislativu od 1. ledna 2021

· Metodický pokyn odboru odpadů MŽP k některým povinnostem původců odpadů a provozovatelů zařízení určených k nakládání s odpady a při nakládání s některými odpady

Odbor odpadů MŽP vydává metodický pokyn k vyjasnění postupu osob, na které dopadají povinnosti v odpadovém hospodářství po účinnosti nového zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. („nový zákon“) od 1. ledna 2021 a s ohledem na skutečnost, že prováděcí předpisy nebudou účinné společně s novým zákonem. V řadě ohledů se povinnosti v zákoně č. 541/2020 Sb. neliší od povinností dle zákona č. 185/2001 Sb. („dosavadní zákon“). V některých případech, kde jsou povinnosti nastaveny odlišně, obsahuje nový zákon přechodná ustanovení, která umožňují povinným osobám po přechodnou dobu plnit své povinnosti stejným způsobem jako doposud. Jsou zde ovšem některé nové povinnosti, které bude nezbytné plnit od okamžiku účinnosti zákona č. 541/2020 Sb. Pro období, než budou vydány nové vyhlášky, platí následující: Pokud budou povinné subjekty postupovat tam, kde zákon č. 541/2020 Sb. odkazuje na prováděcí právní předpis, v souladu s dosavadními prováděcími předpisy, má se za to, že postupují v souladu s požadavky nového zákona. To navíc platí v řadě případů nejen pro dobu, než budou vydány nové vyhlášky, ale s ohledem na v návrzích vyhlášek obsažená přechodná ustanovení, i pro značnou dobu po jejich vydání.

· Metodické sdělení odboru odpadů MŽP k zajištění plnění povinnosti placení poplatku za ukládání odpadů na skládku.

Odbor odpadů MŽP vydává k novému zákonu o odpadech metodické sdělení k zajištění plnění povinnosti placení poplatku za ukládání odpadů na skládku a pro uplatnění tzv. „slevy“ v případě ukládání obecních komunálních odpadů.

· Metodické podklady Ministerstva vnitra k obecně závazné vyhlášce obce o stanovení obecního systému odpadového hospodářství.

Metodické podklady Ministerstva vnitra připravené ve spolupráci s MŽP k novému zákonu o odpadech k obecně závazné vyhlášce obce o stanovení obecního systému odpadového hospodářství.

· Metodické sdělení odboru odpadů MŽP k fungování obecního systému odpadového hospodářství.

Odbor odpadů MŽP vydává k novému zákonu o odpadech metodické sdělení k zajištění plnění povinností obcí při nakládání s komunálními odpady od 1. ledna 2021.

Účast veřejnosti ve stavebním řízení po reformě stavebního práva

V zákonodárství České republiky postupuje trend omezování práva veřejnosti na účastenství ve správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody a krajiny či ochrany celého životního prostředí. Podstatou tohoto trendu je snaha o urychlení výstavby především velkých infrastrukturních záměrů. Urychlení výstavby je taktéž hlavním deklarovaným cílem připravované reformy stavebního práva. Po přijetí věcného záměru stavebního zákona bylo zveřejněno již jeho paragrafové znění současně s novelami souvisejících zákonů.

Za zásadní pozitivní aspekty návrhu ve verzi předložené v listopadu do připomínkového řízení lze považovat:

· vytvoření jednotné soustavy státní stavební správy, spojené s řešením problému systémové podjatosti úředníků stavebních úřadů

· vytvoření jednotného integrovaného řízení o povolení stavebních záměrů

· vrácení možnosti účasti ekologických spolků do všech řízení, v nichž jsou stavebními záměry dotčeny zájmy ochrany životního prostředí

· posílení práva obcí na samosprávu při územním plánování bez nutnosti udělování výjimek v každém jednotlivém případě, kdy se chtějí odchýlit od úpravy v podzákonných předpisech

· podrobnou úpravu plánovacích smluv, umožňující obcím podmínit realizaci stavby uzavřením smlouvy o výstavbě infrastruktury a všem zúčastněným dohodnout se na dalších podmínkách budoucího využití území v rámci zákona

· rozšíření situací, kdy má vlastník právo na náhradu za omezení vzniklá v důsledku územního plánování

· přísnější podmínky pro dodatečné povolování černých staveb (stavba postavená zcela bez povolení by měla být dodatečně povolena jen zcela výjimečně)

· digitalizaci stavební správy

Úprava účasti veřejnosti v návrhu nového stavebního práva

Z hlavního úhlu pohledu nový stavební zákon ochranu veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny nezlepšuje. Zejména tím, že integruje nyní samostatná správní řízení týkající se zájmů ochrany přírody a krajiny do řízení stavebního (např. řízení podle § 56 ZOPK) a současně integruje většinu dosavadních dotčených orgánů, které dosud vydávaly závazná stanoviska podléhající samostatným přezkumům. Výjimku tvoří některá závazná stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pro stavební záměry ve zvláště chráněných územích.

Uvedené znamená, že stavební úřady doplní dosavadní soustavu orgánů ochrany přírody, čímž dojde současně k rozšíření jejich působnosti i do oblasti doposud vyhrazené výhradně orgánům s příslušným odborným aparátem. Pro realizaci stavebního záměru nebude stavební úřad po stavebníkovi vyžadovat závazná stanoviska dotčených orgánů, jako je tomu v současnosti, ale sám bude posuzovat splnění podmínek pro vydání tohoto aktu a stanovovat podmínky pro ochranu veřejných zájmů.

Bude to tedy stavební úřad, který bude v případě rozporu více veřejných zájmů povinen v odůvodnění rozhodnutí uvést, které rozporné veřejné zájmy byly zjištěny, jak byl jejich rozpor posouzen a proč některý veřejný zájem převážil nad jiným. Důvodová zpráva k tomu uvádí, že touto změnou nebudou nijak dotčeny požadavky na ochranu vymezených veřejných zájmů ani zákonné podmínky realizace zásahu. Jak však bude konkrétně posuzování probíhat, resp. zda tak budou činit odborníci v současnosti působící v orgánech ochrany přírody, není zatím zřejmé. Jejich přesun na stavební úřady je však pro fungování celého modelu nové státní stavební správy a především pro ochranu veřejných zájmů naprosto klíčový.

Z pohledu účasti veřejnosti na ochraně přírody a krajiny je však podstatně důležitější změna ustanovení § 70 ZOPK. Jeho novelou by mělo dojít k navrácení účasti veřejnosti i do jiných správních řízení, ve kterých mohou být zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny dotčeny.

Podle návrhu novely ustanovení § 70 ZOPK je právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost (tedy environmentální spolky), účastníkem řízení, pokud písemně oznámí svou účast v řízení orgánu ochrany přírody. Odstavec 4 uvedeného ustanovení nově vymezuje, že pokud je řízení, v němž mohou být dotčeny zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny, vedeno podle jiného právního předpisu (např. právě podle stavebního zákona), je podmínkou účastenství právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví5 (dále také jen „environmentální spolky“), rovněž splnění podmínek pro dotčenou veřejnost podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Těmi jsou podle § 3 písm. i) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí existence spolku alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o řízení nebo podpora nejméně 200 osob. Zavedení uvedených podmínek vyžaduje od spolků jistou „relevantnost“.

Důvodová zpráva ke změně ustanovení § 70 ZOPK uvádí, že novelou dochází ke sjednocení požadavků na účastenství uvedených osob s dalšími předpisy na úseku ochrany životního prostředí po vzoru zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Dodává, že rozsah námitek, které mohou uvedené osoby na základě účastenství podle § 70 ZOPK v jednotlivých řízeních uplatňovat, je dán vymezením předmětu ochrany zákona o ochraně přírody a krajiny, v úvahu připadajícím přímým i nepřímým dotčením chráněných zájmů a rovněž zaměřením právnické osoby.

Počítá se i se změnou soudního řádu správního, která stanovuje nové podmínky soudního přezkumu vydaných stavebních rozhodnutí v podobě zavedení speciálních důvodů pro nepřípustnost žaloby v případě „zjevného zneužití práva“. Navrhuje se i změna v příslušnosti správních soudů u stavebních věcí. Ty by měly rozhodovat pouze Krajské soudy v Plzni, Praze, Hradci Králové a Ostravě, nikoliv všechny krajské soudy, jak je upraveno nyní.

Proces posuzování vlivů na životní prostředí

Změny se mají podstatně dotknout i posuzování vlivů na životní prostředí. Tento proces i nadále zůstane důležitou součástí environmentálního práva a jedním z nejvýznamnějších prevenčních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí. Novela zákona se promítne zejména v institucionální rovině.

Příslušnými úřady pro posuzování vlivů na životní prostředí se stanou krajské stavební úřady na úkor krajských úřadů a Ministerstva životního prostředí. Stavební úřad po podání návrhu provede posouzení vlivů na životní prostředí v rámci řízení o povolení záměru postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh stavebního zákona proto mezi účastníky povolovacího řízení s posouzením vlivů řadí též environmentální spolky za splnění stávajících podmínek zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Pouze na okraj je třeba uvést, že pro povolení záměru, u kterého dochází k posouzení vlivů na životní prostředí, je stavebnímu úřadu stanovena závazná lhůta pro vydání rozhodnutí v délce 60 dnů, resp. 120 dnů v případě lhůty prodloužené. Nerozhodne-li stavební úřad před uplynutím lhůty nebo řízení nepřeruší, informační systém automaticky vygeneruje rozhodnutí o povolení stavby (uvedené platí pro všechna rozhodnutí o povolení stavby). Pokud některý z účastníků nepodá proti automaticky vygenerovanému rozhodnutí odvolání, provede nadřízený orgán vždy přezkumné řízení v případě stavby podléhající posouzení vlivu na životní prostředí, zákonu o integrované prevenci, odnětí zemědělské či lesní půdy. V odvolacím i v přezkumném řízení musí nadřízený orgán o žádosti s konečnou platností rozhodnout.

Materiály:

Návrh nového stavebního zákona ke stažení v pdf: https://www.mmr.cz/getmedia/5cbed0f7-b7ad-43a7-b180-12231bfaf4f3/Navrh-stavebniho-zakona.pdf.aspx?ext=.pdf

Dokumenty MMR: https://www.mmr.cz/cs/microsites/nsz/dokumenty

Nový stavební zákon z pohledu právníků spolku Frank Bold: https://www.novystavebnizakon.cz/zmeny/

Oznamování nebezpečných směsí po 1. 1. 2021

Povinnost pro dovozce, následného uživatele či distributora oznamovat informace o nebezpečné směsi se týká a bude nadále týkat směsí s riziky pro zdraví člověka a fyzikálními riziky. Podrobnosti jsou uvedeny v příloze VIII Nařízení CLP (implementováno NAŘÍZENÍM KOMISE (EU) 2017/542 ze dne 22. března 2017), která byla v srpnu 2020 aktualizována a nyní je k dispozici konsolidované znění. Termíny pro ohlašování nebezpečných směsí dle přílohy VIII nařízení

· Od 1. 1. 2021 chemické směsi pro spotřebitelské a profesionální použití

· Od 1. 1. 2024 chemické směsi pro průmyslové použití

· Od 1. 1. 2025 směsi již oznámené podle čl. 45 odst. 1 do data výše…

Předkládání informací bude prováděno elektronicky v harmonizovaném formátu XML, provozovaném Evropskou agenturou pro chemické látky (dále jen „ECHA”) a zpřístupněném zdarma.

PCN formát (Poison Centres Notification Format)

Údaje a informace, které mají být zahrnuty do PCN, jsou popsány v příloze VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP). Agentura ECHA vypracovala návrh pokynu pro usnadnění provádění přílohy VIII nařízení CLP za účasti zainteresovaných stran členských států, toxikologických center a průmyslových sdružení. Formát PCN je definován pro nebezpečné směsi uváděné na trh v EU a je kompatibilní s existujícím formátem IUCLID. Formát IUCLID byl již harmonizován na úrovni OECD a používá se pro předkládání chemických informací agentuře ECHA podle nařízení REACH (čl. 111), nařízení CLP (čl. 40) a BPR (čl. 79). V říjnu 2020 byl aktualizován Pokyn: Poison Centres Notification Format, Part A: Preparing a PCN dossier, který je ke stažení ZDE.

Stručný přehled základních informací:

Informace budou uspořádány v aplikaci IUCLID, která shromažďuje všechna relevantní data pro konkrétní látky (např. pH, klasifikace a označení, balení). Všechna data k nebezpečné směsi budou shromážděna v konečném komprimovaném souboru s názvem „dossier” (příponový soubor .i6z). Tyto dossiery, obsahující všechny požadované informace, budou předávány elektronicky Ministerstvu zdravotnictví. Název dossieru ke směsi může obsahovat až 255 znaků a může obsahovat administrativní a technické informace, které jsou potřebné k správnému zpracování přijatých informací. Jakmile je dokumentace předána elektronicky příslušným orgánům, nemůže být změněna a zaslána znovu jako taková, takže pokud jsou požadovány změny, musí být dokumentace znovu vytvořena, a pokud je to nutné, znovu použít stávající dokumenty.

Tyto informace jsou použity při reakci na nouzovou situaci ohrožující zdraví (prostřednictvím toxikologických středisek). Požadované informace ve standardním podání obsahují následující informace:

· identifikaci směsi, která obsahuje odkaz na identifikaci dodavatele, včetně jména, úplné adresy, telefonního čísla a e-mailové adresy (právnická osoba – dodavatel);

· složení směsi, včetně koncentrací složek, propojených buď s jednotlivými datovými soubory o látce a/nebo datovými sadami MiM (směs ve směsi, mixture in mixture);

· případně pH směsi;

· klasifikaci a označení směsi, včetně tříd nebezpečnosti, kategorií nebezpečnosti, signálního slova, výstražných symbolů a bezpečnostních pokynů;

· fyzikální stav, barvu, formu;

· toxikologické informace podle oddílu 11 bezpečnostního listu směsi;

· informace o výrobku, včetně obchodních názvů, kategorie použití produktu, typy použití a příslušné země, kde bude směs umístěna;

· identifikátory (UFI);

· informace o balení, včetně typu balení a velikosti výrobku.

Databáze SCIP bude spuštěna koncem října

Poslední týden v říjnu bude formálně otevřena databáze SCIP pro předložení oznámení za účelem splnění zákonné povinnosti podle rámcové směrnice o odpadech. Povinnost bude platit od 5. 1. 2021.

SCIP je databáze, která byla zřízena podle rámcové směrnice o odpadech (WFD) a obsahuje informace o látkách SVHC v předmětech jako takových nebo ve složených předmětech (výrobcích).

Od 5. ledna 2021 budou muset společnosti uvádějící předměty na trh EU podávat agentuře ECHA oznámení do SCIP, pokud předměty obsahují látky vzbuzující velmi velké obavy (SVHC) v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních.

Společnosti musí do databáze SCIP poskytnout:

- informace, které umožní identifikovat předmět;

- název, koncentrační rozmezí a lokalizaci látky SVHC v předmětu;

- případně další informace o bezpečném používání předmětu včetně informací k zajištění řádného nakládání s předmětem ve fázi odpadu.

Informace bude možné předložit již koncem roku 2020.

Sledování nebezpečných chemických látek v předmětech je posun směrem k udržitelnějšímu oběhovému hospodářství. Ještě před recyklací materiálů je potřeba znát, které výrobky obsahují škodlivé chemické látky. Tyto informace poskytne zpracovatelům odpadů databáze SCIP a pomůže tak zvýšit bezpečnost nových produktů. Cílem je podpora nahrazování nebezpečných chemických látek v předmětech.

Informace v databázi budou zpřístupněny zpracovatelům odpadů a spotřebitelům. Databáze SCIP zajistí, aby informace o předmětech obsahujících látky SVHC byly dostupné po celý životní cyklus výrobků a materiálů, a to i ve stadiu odpadu.

Webová stránka databáze SCIP

Nařízení Komise (EU) 2020/1182 mění přílohu VI nařízení CLP

Nařízení Komise (EU) 2020/1182 mění část 3 přílohy VI nařízení CLP zavedením 37 nových, 21 aktualizovaných a zrušením 2 harmonizovaných klasifikací a označení některých látek.

Nařízení (EU) 2020/1182 mění přílohu VI nařízení CLP zavedením 37 nových, 21 aktualizovaných a zrušením 2 harmonizovaných klasifikací a označení některých látek.

Dodržování nových harmonizovaných klasifikací bude pro látky a směsi požadováno od 1. března 2022, lze jej však použít i před tímto termínem.

Další informace: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči

Ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení návrh změny zákona o rostlinolékařské péči. Obsahem návrhu jsou změny, zejména v oblasti nakládání s přípravky na ochranu rostlin.

První velmi důležitou změnou v rámci návrhu je zavedení označování přípravků na ochranu rostlin pro profesionální uživatele prostřednictvím jedinečných identifikátorů ve formě tzv. dvourozměrných čárových kódů a zasílání dat o pohybech přípravků do uložiště dat. Tento navržený systém umožní sledovat přípravek v každém článku distribučního řetězce.

Z oblasti ochrany proti škodlivým organismům rostlin se v návaznosti na zkušenosti z poslední doby, zejména s kalamitním přemnožením hraboše polního, upravují procesní a odborné postupy Ústavu v případech vzniku kalamitního stavu způsobeného přemnožením škodlivého organismu rostlin. Je třeba zásadně a transparentně revidovat definice a postupy při stanovení populační hustoty škodlivých organismů, kdy již nejen dochází k hospodářské škodě na zemědělské nebo lesnické produkci, ale může vznikat také riziko ohrožení zdraví lidí, zvířat
a životního prostředí. Tyto postupy jsou dosud v zákoně stanoveny poněkud neurčitě, což v praxi způsobuje určitou nejistotu a obtíže. Kromě řešení již vniklých kalamitních stavů návrh zdůrazňuje preventivní opatření, kterými je nutno vzniku přemnožení škodlivých organismů předcházet.

Dále návrh cílí na úpravu elektronizace záznamů o použitých přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin a jejich předávání ve stanoveném formátu za určité období, obdobně jako je navrženo v rámci úpravy k používání hnojiv.

Materiál: ma_KORNBRYECA1D.docx

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění: pz_KORNBRYECA1D.docx

Omezení diisokyanátů podle nařízení Komise

Nové nařízení Komise (EU) 2020/1149, kterým se mění příloha XVII nařízení REACH, se týká omezení diisokyanátů. Používají v celé řadě odvětví a aplikací, především k výrobě polyuretanových výrobků, jako jsou pěny, těsnicí materiály a nátěry.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2020/1149 ze dne 3. srpna 2020, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o diisokyanáty. Nařízení vstupuje v platnost v srpnu 2020.

Diisokyanáty jsou látky senzibilizující dýchací cesty a kůži. Používají v celé řadě odvětví a aplikací, především k výrobě polyuretanových výrobků, jako jsou pěny, těsnicí materiály a nátěry.

Do přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 byla doplněna nová položka 74.

Po dni 24. srpna 2023 se diisokyanáty nebudou smět používat jako samotné látky, jako složky jiných látek nebo ve směsích pro průmyslové a profesionální použití v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních nebo pokud nebude zajištěno, aby průmysloví nebo profesionální uživatelé před použitím látky nebo směsi úspěšně absolvovali odbornou přípravu o bezpečném používání diisokyanátů.

Uvádění diisokyanátů na trh bude omezeno již od 24. února 2022.

Text nařízení v české verzi: Nařízení Komise (EU) 2020/1149

Novela nařízení k ohlašování do integrovaného registru znečišťování (IRZ)

Nařízení vlády č. 326/2020 Sb. mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování. Datum účinnosti je od 1. srpna 2020.

Změny v přílohách 1 až 3 (vyznačeno červeně v souboru ke stažení).

Přechodná ustanovení

· Pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí za rok 2020 se použije příloha č. 1 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a ustanovení přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, týkající se znečišťující látky oxid uhličitý (CO₂) bez spalování biomasy.

· Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se použije poprvé pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí za rok 2020, s výjimkou ustanovení týkajících se znečišťujících látek polychlorované naftaleny (PCN) a benzo(a)pyren, která se použijí poprvé pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí za rok 2021.

· Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se použije poprvé pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí za rok 2020, s výjimkou údaje o objemu výroby, který se ohlašuje do integrovaného registru znečišťování životního prostředí poprvé za rok 2021.

Nařízení Komise (EU) 2020/878 ke změně přílohy II nařízení REACH (bezpečnostní list)

Evropská komise zveřejnila nařízení, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), která stanoví požadavky na sestavení bezpečnostních listů, používaných k poskytování informací o chemických látkách a směsích v zemích EU. Nové nařízení Komise (EU) 2020/878, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 bylo zveřejněno v Úředním věstníku 26. 6. 2020.

Důvodem pro novelu přílohy II nařízení REACH, tj. vydání nařízení (EU) 2020/878, byly především:

· nařízení EU, které zavádí specifické požadavky pro nanoformy látek zavedené nařízením (EU) 2018/1881, kterým se mění přílohy I, III a VI až XII nařízení REACH

· požadavky Globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek (GHS), který byl vypracován v rámci Organizace spojených národů, resp. šestá a sedmá revize GHS

· požadavek přílohy VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 (= nařízení CLP) na jednoznačný identifikátor složení v případě nebezpečných směsí, tzv. UFI kódy

· snaha o zlepšení komunikace o endokrinních disruptorech (ED) v dodavatelském řetězci

· požadavek, aby pro bezpečné použití látek a směsí byly uvedeny v BL relevantní specifické koncentrační limity (SCL), multiplikační faktory (MF) a odhady akutní toxicity (ATE) stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008, jsou-li k dispozici

Základní struktura BL zůstává v novele i nadále shodná a má 16 oddílů.
Nicméně částečně jsou upraveny názvy některých pododdílů 11.1, 14.1, 14.7, dále nově doplněny pododdíly 11.2 a 12.6 (přičemž původní pododdíl 12.6 je přečíslován na 12.7). Požadavky na téměř všechny oddíly BL byly více či méně doplněny a specifikovány.

Nařízení vstoupí v platnost v červenci letošního roku a použije se od 1. ledna 2021. Od tohoto data musí všechny nově vydávané bezpečnostní listy splňovat formální i obsahové požadavky stanovené tímto nařízením. Stávající bezpečnostní listy splňující požadavky stanovené nařízením (EU) 2015/830 musí být uvedeny do souladu s novými požadavky do 31. prosince 2022.

Text nařízení v české verzi: Nařízení Komise (EU) 2020/878

Nové nařízení Komise (EU) 2020/1182 mění přílohu VI nařízení CLP

Bylo zveřejněno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úřední věstník 11. 8. 2020).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182 ze dne 19. května 2020, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění část 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP), vstoupí v platnost koncem srpna 2020. Nařízení mění přílohu VI nařízení CLP zavedením 37 nových, 21 aktualizovaných a zrušením 2 harmonizovaných klasifikací a označení některých látek.

Dodržování nových harmonizovaných klasifikací bude pro látky a směsi požadováno od 1. března 2022, lze jej však použít i před tímto termínem.

Změna příloh I a V nařízení (EU) č. 649/2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1068 přidává do nařízení PIC 22 nebezpečných chemických látek. Byl rovněž zakázán vývoz některých výrobků obsahujících rtuť, např. zářivek.

Nařízení o předchozím souhlasu (PIC, nařízení (EU) 649/2012) provádí v EU Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, upravuje jejich dovoz a vývoz a ukládá povinnosti společnostem, které chtějí vyvážet tyto chemické látky do zemí mimo EU. Nařízení PIC se vztahuje na zakázané nebo přísně omezené chemické látky uvedené v příloze I, která zahrnuje průmyslové chemické látky, pesticidy, biocidní přípravky, dezinfekční prostředky, insekticidy a antiparazitika.

Nejméně jednou ročně Evropská komise přezkoumává seznam chemických látek, na které se nařízení PIC vztahuje. Přezkum zohledňuje vývoj právních předpisů EU a Rotterdamskou úmluvu.

Podle nařízení PIC se na 19 nových záznamů obsahujících 22 látek vztahuje oznámení o vývozu, přičemž 3 z těchto položek (dikvat, glufosinát a propineb) pokrývají 2 látky.

Většina z 22 látek byla do nařízení PIC přidána, protože jsou v EU zakázány jako účinné látky v přípravcích na ochranu rostlin. Některé jsou také přísně omezeny nařízením o biocidních přípravcích a jsou schváleny pouze pro omezený počet biocidních přípravků. Látka imidakloprid se používá také ve veterinárních léčivých přípravcích. Pesticid forát byl přidán po zařazení na seznam podle Rotterdamské úmluvy v roce 2019. Vývoz forátu nyní vyžaduje oznámení o vývozu.

Do přílohy I části 3 PIC byla rovněž doplněna průmyslová chemická látka hexabromcyklododekan (HBCDD) po zařazení na seznam podle Rotterdamské úmluvy v roce 2019. Vzhledem k tomu, že HBCDD je již uveden v příloze V k PIC, je jeho vývoz z EU zakázán.

Povinnosti vyplývající ze zařazení látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC)

Ze zařazení látky na seznam látek (pro případné zahrnutí do přílohy XIV) mohou pro společnosti vyplývat určité zákonné povinnosti. Tyto povinnosti, jež nabývají účinnosti dnem zařazení na seznam, se týkají nejen těchto látek samotných nebo ve směsích, ale také jejich přítomnosti v předmětech. Kandidátský seznam (dále KS) obsahuje látky vzbuzující velmi velké obavy (SVHC), které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí.

Kandidátský seznam obsahuje nyní 209 SVHC látek, z nichž 54 látek je zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH tj. na seznam látek podléhajících povolení.

Po zařazení látek do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech.

Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1% hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům.

Společnosti, které jsou v EU a EHP dodavateli látek zařazených na seznam látek (pro případné zahrnutí do přílohy XIV), ať již samotných nebo ve směsích, jsou povinny dodat svým zákazníkům bezpečnostní list. U již vypracovaných bezpečnostních listů je třeba aktualizovat oddíl 15 tak, aby z něj bylo zřejmé, že se jedná o látku vzbuzující mimořádné obavy (čl. 31 odst. 9 písm. a)).

V případě látek splňujících kritéria PBT a vPvB jsou výrobci a dovozci povinni nejpozději v době, kdy jsou tyto látky jako takové zařazeny na seznam látek (pro případné zahrnutí do přílohy XIV), při realizaci opatření řízení rizik k minimalizaci expozice a emise pro člověka a životní prostředí a při jejich doporučování následným uživatelům použít informace ze svých zpráv o chemické bezpečnosti. Na základě výše uvedených doporučení jsou následní uživatelé povinni určit a uplatňovat vhodná opatření k dostatečnému omezení příslušných rizik.

Od ledna 2021 budou muset společnosti uvádějící předměty na trh EU oznamovat výrobky do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,1% hmotnostních. Databáze zajistí dostupnost informací o předmětech obsahujících látky SVHC po celý životní cyklus výrobků. Cílem je podpora nahrazování nebezpečných chemických látek v předmětech bezpečnějšími alternativami.

Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení podat oznámení agentuře ECHA.

Informace o všech povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.

Nová vyhláška o energetické náročnosti budov

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo vyhlášku č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, která nahradí vyhlášku č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů.

Přípravou této vyhlášky Ministerstvo reagovalo na nezbytnost implementace nové směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Tato směrnice nově upravuje např. výpočet energetické náročnosti, klade větší důraz na dosažení kvalitního vnitřního prostředí v budovách při snižování energetické náročnosti.

Vyhláška 264/2020 Sb., dále upravuje požadavky na tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie (BTNSE). Současné nastavení parametrů BTNSE neodráží dosažený stavebně-technologický vývoj a významně se odchyluje od parametrů BTNSE stanovených v doporučení Komise (EU) 2016/1318 o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

Některé další úpravy byly navrženy na základě praktických zkušeností s aplikací současného znění platné vyhlášky. Cílem těchto úprav je zejména zvýšení kvality a kredibility průkazu energetické náročnosti budovy, porovnatelnosti výsledků výpočtu energetické náročnosti budov, aktualizace v důsledku technického vývoje, rozšíření energeticky úsporných opatření, změny energetického mixu ČR a přiblížení průkazu energetické náročnosti budov široké veřejnosti.

Vyhláška č. 264/2020 Sb. byla zveřejněna ve Sbírce zákonů dne 5. června 2020 a vstupuje v platnost dnem 1. září 2020, čímž dojde ke zrušení současné platné vyhlášky. Vyhlášku č. 264/2020 Sb. je možnost nalézt zde.

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví ruší povinnost tzv. Písemných pravidel

Zákon č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, s účinností od 1. května 2020 ruší povinnost pro podnikatele mít zpracovaná tzv. Písemná pravidla pro vybrané nebezpečné chemikálie na pracovišti.

Upravené názvosloví

Novelou se odstraňují terminologické výrazy, které jsou v rozporu se stávající národní i evropskou právní úpravou (zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, nařízení CLP č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí – CLP). Cílem je nezbytné odstranění terminologických nepřesností způsobující zmatení uživatele/zaměstnavatele.

Zrušení písemných pravidel

V ustanovení § 44a došlo k výraznému zjednodušení pro podnikatelské subjekty, a to odstraněním § 44a odst. 7, který upravuje postup vypracování a projednání textu písemných pravidel o bezpečnosti, ochraně zajišťující zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi. Úprava je považována jako nezbytná, jelikož se jedná o nadbytečnou aktivitu pro podnikatelské subjekty a orgány ochrany veřejného zdraví. Již v současné době je tento postup nahrazen bezpečnostními listy jednotlivých chemických látek či chemických směsí (dle nařízení REACH).

Látky a směsi vysoce toxické - firmám bez omezení

Dosud se smí předat vysoce toxické CHLS jen firmám se zajištěnou odbornou způsobilostí. Nově je možné jejich předání podnikatelům bez omezení.

Upřesnění pro předávání osobám pod 18 let (toxické a žíravé chemikálie)

Novela nařízení o ochraně zdraví při práci

Nařízení č. 41/2020 Sb., kterým se mění nařízení č. 361/2007 Sb., o podmínkách ochrany zdraví při práci zapracovává do české legislativy směrnici EU, která zpřísňuje limity vystavení lidí rakovinotvorným látkám při práci, s dělenou účinností, nejdříve od 1. března 2020.

Hlavním účelem jejího přijetí byla nutnost upravit vnitrostátní právní řád dle požadavků nové evropské legislativy. Konkrétně jde o transpozici směrnic č. 2017/2398 a č. 2019/130, kterými se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Vedle toho s novelou přicházejí také další úpravy, jejichž potřeba vyplynula z nedostatků identifikovaných v dosavadní aplikační praxi.

Ustanovení § 18 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. - minimální opatření k ochraně zdraví při práci s karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, stanoví, není-li zavedení uzavřeného systému technicky uskutečnitelné, musí být expozice zaměstnance snížena na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň. Tento požadavek se nemění, ale je doplněn tak, že v takovém případě práce musí být prováděna pouze v kontrolovaném pásmu.

K tomuto novému požadavku novela připouští výjimky, kdy zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací, které jsou vykonávány krátkodobě, to je méně než 4 hodiny za směnu. Zřízení kontrolovaného pásma se dále nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků, pokud jsou ropné uhlovodíky používány k pohonu spalovacích motorů.

Ustanovení § 25 odst. 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. – měření a hodnocení lokální svalové zátěže a zařazení práce do kategorie druhé, je také dotčeno novelou. Nově pro rizikové faktory, jimiž jsou fyzická zátěž nebo pracovní poloha, může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie jen na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví. Novela stanoví i výjimku, kdy se tento požadavek nepoužije.

Ostatní změny se týkají příloh č. 2 (seznam chemických látek) a č. 3 (seznam prachů) nařízení vlády. Dochází k úpravě hodnot PEL (přípustné expoziční limity) a NPK (nejvyšší přípustná koncentrace), i vlastních seznamů látek (např. přidání nové škodliviny - emise výfukových plynů ze vznětových motorů, s výjimkou odvětví hlubinné těžby a výstavby tunelů dnem 21. února 2023, dále se snižuje PEL a NKP u škodlivin chromu dnem 18. ledna 2025, ze svařování nebo plazmové řezání nebo podobné pracovní postupy, při kterých vzniká dým s obsahem chrómu dnem 17. ledna 2025 a u tvrdých (karcinogenních a senzibilizujících) dřevin dnem 18. ledna 2023)

Zaměstnavatelé musí identifikovat a vyhodnotit rizika pro zaměstnance, která jsou spojena s působením karcinogenů a v případě výskytu rizik musí jejich působení zabránit. Pokud je to technicky možné, musí firma nahradit rizikový postup bezpečnějším. Jestliže není možné rizika eliminovat, práce s nebezpečnými látkami musí trvat méně než čtyři hodiny za směnu v kontrolovaném pásmu. Zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků k pohonu spalovacích motorů.

Kromě těchto prací uvádí směrnice jako rizikové také například práci s dehtem, smůlou nebo uhelnými sazemi, azbestem, některými sloučeninami chromu, minerálními oleji, vystavení prachu z tvrdého dřeva nebo oxidu křemičitého. Za rizikové považuje také zpracovávání černého uhlí nebo práci s některými cytostatiky, tedy léky na chemoterapii k léčbě rakoviny.

V případě některých látek, například benzenu, ethylenoxidu, prachu dřev či oxidu křemičitého a žáruvzdorných keramických vláken, má Česko podmínky přísnější než směrnice EU žádá a ty zůstanou na současné úrovni.

Rada přijala jednotný klasifikační systém EU, který má stanovit, co je environmentálně udržitelné, Ekologická stopa Evropy je příliš velká, říká EEA

Rada 15. 4. 2020 přijala nařízení stanovící klasifikační systém EU – tzv. „taxonomii“, která má podnikům a investorům poskytnout jednotná kritéria pro identifikaci ekonomických činností, jež jsou považovány za environmentálně udržitelné (více v příspěvku „Komise má plán, jak financovat udržitelný růst ekonomiky“, Životní prostředí v březnu 2018, v příspěvku „EU chce stanovit, co je environmentálně udržitelné“ Životní prostředí v září 2019 a v příspěvku „Coreper potvrdil dohodu týkající se taxonomie“, Vnitřní trh v prosinci 2019). Taxonomie by měla investorům umožnit přeorientovat své investice na udržitelnější technologie a podniky. Taxonomie má mít zásadní význam pro schopnost EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a splnit cíle Pařížské dohody pro rok 2030. Jedním z těchto cílů je i snížení emisí skleníkových plynů o 40 %, přičemž Komise odhaduje, že k jeho dosažení bude EU muset vyplnit investiční mezeru ve výši přibližně 180 mld. € ročně.

Budoucí rámec má být založen na 6 environmentálních cílech EU: (1) zmírňování změny klimatu; (2) přizpůsobování se změně klimatu; (3) udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů; (4) přechod k oběhovému hospodářství; (5) prevence a omezování znečištění a (6) ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Taxonomie pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně by měla být zavedena do konce roku 2020, aby bylo před koncem roku 2021 zajištěno její uplatňování v plném rozsahu. Pro ostatní 4 cíle by měla být taxonomie zavedena do konce roku 2021, aby mohla být uplatňována nejpozději koncem roku 2022. Rada přijala svůj postoj v prvním čtení. Navrhované nařízení musí být ještě přijato EP ve druhém čtení, aby mohlo nabýt účinnosti.

EEA 17. 4. 2020 zveřejnila studii s názvem „Žije Evropa v mezích naší planety? Posouzení ekologické stopy Evropy vzhledem k planetární schopnosti regenerovat“. Krátká odpověď zní ne. Evropa prohrává ve všech 4 posuzovaných rozměrech: koloběh dusíku, fosfor, změny ve využívání půdy a nedostatek vody, kterým Evropané ale zatím trpí lokálně až regionálně. Za velký problém EEA považuje biodiverzitu, proto je ve zprávě popsán i případ Švýcarska, který za udržitelností překvapivě zaostává.

(zdroj: https://www.euroskop.cz)

Nový informační portál EUCLEF

Sledujte legislativní povinnosti pomocí nového vyhledávače v evropské chemické legislativě

ECHA zpřístupnila další informační portál EUCLEF. Tento portál má za cíl usnadnit výrobcům a následným uživatelům definovat, které legislativní předpisy se na danou látku vztahují.

Nová on-line služba Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), vyhledávač v evropské chemické legislativě (EUCLEF), poskytuje společnostem zdarma přístup k přehledu 40 předpisů evropské chemické legislativy, s nimiž musí být při své činnosti v souladu.

EUCLEF
Jak používat EUCLEF

Nová pravidla pro ekodesign sníží spotřebu externích napájecích zdrojů

Prvního dubna vstoupilo v platnost nařízení, kterým se stanoví požadavky na ekodesign vnějších napájecích zdrojů. Podle nových pravidel musí být vnější napájecí zdroje, jako například nabíječky na notebooky, energeticky účinnější, což pomůže snížit spotřebu elektřiny a snížit náklady domácností. Celkově je v EU více než 2 miliardy těchto napájecích zdrojů, přičemž do roku 2030 by se díky novým pravidlům měly ušetřit až 4 TWh elektřiny ročně. Kromě toho by se od roku 2030 mělo ušetřit i 1,4 ekvivalentních tun oxidu uhličitého ročně.

Změny v harmonizované klasifikaci látek podle nařízení CLP od 1. 5. 2020

Blíží se termín povinné implementace změn klasifikace některých látek zapsaných nebo nově zařazených do seznamu harmonizovaných klasifikací a označení, zveřejněného jako tabulka 3 v příloze VI k nařízení CLP. V návaznosti na stanovené změny klasifikace látek může docházet k potřebě změn klasifikace směsí a ke změně označení dotčených látek a směsí a k potřebě aktualizace dalších informací spojených s oprávněním k uvádění některých směsí na trh.

Nařízení (EU) 2018/1480, označované také jako 13. adaptace (13. ATP) nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP), které vstoupilo v platnost 25. října 2018, je věnováno dvěma okruhům problémů.

Formální změny v úvodu k příloze VI nařízení CLP

Nařízení zavedlo formální opravu termínu uplatnění textových změn v úvodních částech přílohy VI k nařízení CLP, spojených s odstraněním původní tabulky 3.2 obsahující harmonizovanou klasifikaci a označení látek podle směrnice 67/548/EHS. Původní termín uplatnění těchto změn vyhlášený nařízením (EU) 2017/776 na 1. prosince 2018 byl posunut zpětně na termín 1. června 2017.

Druhou formální opravou je dodatečná změna v záhlaví tabulky 3, ve které se mění označení druhého sloupce na „Chemický název” a k názvu předposledního sloupce se připojuje vysvětlující poznámka: „* ATE pro orální, dermální cestu expozice jsou vyjádřeny v mg/kg TH, což znamená miligram na kilogram tělesné hmotnosti.”

Tyto zpětné změny nijak neovlivňují práva a povinnosti výrobců, dovozců, následných uživatelů ani dodavatelů. Pro dotčené osoby ze změn nevyplývají žádné povinnosti.

Změny harmonizované klasifikace látek zapsaných do tabulky 3 v příloze VI k nařízení CLP

Druhá část nařízení (EU) 2018/1480, která vstoupila v platnost 25. října 2018, je vymahatelná (nabývá účinnosti) od 1. května 2020. Období od 25. října 2018 do konce dubna letošního roku je přechodným obdobím, které má sloužit k postupnému a hladkému splnění povinností vyplývajících ze změn harmonizované klasifikace a označení látek uvedených ve 13. adaptaci nařízení CLP. Po 1. květnu 2020 může být již neplnění příslušných povinností vystaveno riziku udělení příslušných sankcí podle chemického nebo biocidního zákona nebo zákona o rostlinolékařské péči.

Zdroj: Verlag Dashöfer